Byznys zvyšuje mzdy opatrně, erár je štědřejší
Ve většině regionů byly loni platy ve veřejné sféře vyšší než mzdy v soukromých firmách. Za celý rok vzrostly příjmy souhrnně o 3,4 procenta na 26 467 korun. Pro příští rok odbory žádají navýšení o deset a více procent.
PRAHA Chcete-li slušně vydělávat s vidinou stálého růstu příjmu, pak se v Praze zapojte do byznysu. Žijete-li však na Karlovarsku, poohlédněte se raději po úřednickém či jiném místě ve veřejném sektoru.
Zatímco v Praze byl loni průměrný příjem v podnikatelské sféře o tři tisíce korun vyšší než ve veřejné, na Karlovarsku to bylo naopak. S výjimkou Prahy, středočeského a libereckého regionu brali zaměstnanci státu, krajů či obcí ve všech ostatních oblastech České republiky víc.
Prosperita (ne)rozhoduje
Vývoj na Karlovarsku je pochopitelný. Tamní byznys prosperoval z lázeňství, porcelánu, minerálek a becherovky. Jenže lázeňství se v minulosti bezhlavě koncentrovalo na Rusy, kteří po sankcích Západu vůči jejich zemi pobyty dramaticky omezili. Desítky porcelánek pak kvůli levné čínské konkurenci na světových trzích zkrachovaly. Byznys tam dnes stojí jen na třech jménech – Moser, Becher, Mattoni. A podobné příběhy lze nalézt ve všech českých i moravských regionech.
Naproti tomu výše platů ve veřejné sféře nezávisí bezprostředně na ekonomické prosperitě, ale na administrativním rozhodnutí vlády. Ta zvýšila „úřednické“platy v listopadu 2014 o 3,5 procenta. Loni v listopadu pak dostali státní zaměstnanci přidána tři procenta, učitelé dokonce 3,3 procenta. Letos v lednu se zvýšily platy zdravotníků o pět procent.
Ve prospěch veřejné sféry hovoří i rozmezí platů, které je kompaktnější než v podnikatelské sféře. Pokud budete v Praze pracovat v málo úspěšné firmě, nemusí vaše měsíční hrubá mzda převýšit dvanáct tisíc korun. Méně brala loni v hlavním městě desetina zaměstnanců soukromých firem.
Naproti tomu ve veřejné sféře byla v Praze hranicí pro desetinu
Na to, jak „koupěschopný“je náš příjem, má vliv nejen jeho absolutní výše, ale i vývoj spotřebitelských cen neboli inflace. Ta se v poslední době pohybuje na nízkých hodnotách, a tak například množství potravin, které si můžeme z měsíčního výdělku pořídit, ovlivňují spíše cenové výkyvy jednotlivých položek jídelníčku. nejnižších platů částka 19,5 tisíce korun, v Plzni 16,5 tisíce.
Podle analytiků je vhodnějším nástrojem pro stanovení trendu ve vývoji příjmů medián – částka v polovině platového rozmezí. Roste-li rychleji než průměr, zvyšují se více mzdy podřízených. To je případ soukromého sektoru. Naproti tomu ve veřejné sféře, kde se platy zvyšují plošně, loni více bohatli šéfové než podřízení.
Čísla na výplatní pásce jsou jedna věc, ale jakou mají aktuálně hodnotu, je věc druhá. Průměrné mzdy v Česku se loni meziročně zvýšily o 3,4 procenta, po započítání nezřetelné inflace byl reálný růst tříprocentní.
Z porovnání průměrných cen potravin a průměrných příjmů v uplynulých čtyřech letech (2011 až 2015) vyplývá, že loni jsme si mohli dopřát méně kuřat (o 3,8 procenta), méně vajec (-6,9 procenta) a o mnoho méně brambor (-35,5 procenta), zato mnohem více cukru (o 70 procent) a chleba (+12,3 procenta) než v roce 2011.
Ze souhrnných čísel lze dovodit různé tendence v konkrétních položkách. Například na novou Škodu Fabia stačí dnes necelých deset průměrných měsíčních platů. V roce 1990 bylo na zakoupení její předchůdkyně Škody Favorit zapotřebí jedenačtyřicet průměrných měsíčních platů.
Naproti tomu v roce 1990 si Pražané mohli za průměrný plat dopřát 4100 kubických metrů vody. Loni, při osmkrát vyšším příjmu, to bylo jen necelých 340 kubíků vody.
Odbory: Tři procenta nestačí
Růst příjmů očekávají ekonomové i letos. „Vývoj mezd v minulém roce ovlivnil umalých a středních podniků zejména fakt, že začíná být nedostatek pracovníků. Dalším faktorem byla zvýšená výkonnost firem,“uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků ČR.
Letos bude podle něho růst mezd obdobný, případně i vyšší. „Nedomnívám se ale, že nastane skokový posun. Firma musí vydělané peníze nejdříve investovat a teprve pak pustit do provozu včetně mezd,“dodal Havlíček.
„Za růstem mezd v loňském roce stála zejména potřeba firem najímat nové lidi. Celkově letos očekáváme ve firmách průměrný růst okolo 2,5 procenta,“říká Andrea Linhartová Palánová, odbornice na řízení lidských zdrojů společnosti PwC ČR.
Pro odboráře je růst platů nedostatečný. „Požadavek pro rok 2017 bude deset a více procent,“uvedl Josef Středula, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů. Odbory chtějí zvýšit iminimální mzdu, kterou bere celkově 120 tisíc lidí, a to z 9900 na 11 500 korun.