Kolik příbuzných máš…

Pojmenování příbuzenských vztahů patří ke skupinám slov, která se v různých jazycích světa často liší, protože odrážejí rozdílné vnímání rodinných vztahů. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Česká a slovenská příbuzenská pojmenování představují překvapivě odlišný výsek „jazykového obrazu světa“.

Slovenština má oproti češtině bohatší a rozrůzněnější příbuzenské názvosloví. Existují v ní výrazy, které se v češtině nevyskytují nebo se dochovaly jen v nářečích. I když některá z těchto slov v současné slovenštině ustupují, jsou stále užívána a setkáváme se s nimi i v literatuře. Kupříkladu slovenština má oproti češtině rozdílná pojmenování pro příbuzné ze strany muže nebo ženy. Jiný je výraz pro „otcova bratra“, což je strýc (hovorově strýko), a jiný pro „matčina bratra“, to je ujec (hovorově ujo). Manželka strýca je stryná, ujcova žena ujčiná. Pro sestru otce i matky je v obou případech pojmenování teta, její muž je svák (hovorově sváko). Tradiční rodinné vztahy však podstupují změny, a tak se striktní rozlišování vytrácí. V některých rodinách se už dnes všechny ženské příbuzné z otcovy i matčiny strany nazývají teta a také pojmenování strýc, strýko a ujo často pozbývají svého bývalého přesného vymezení.

Ve slovenštině najdeme odlišná slova pro pojmenování rodičů každého z manželů. „Manželův otec“je svokor, „manželova matka“svokra. Manželčinu stranu zastupují tesť a testiná. Čeština si „vystačí“s tchánem a tchyní. Slovenština však směřuje k podobné situaci, pro pojmenování rodičů z obou stran dnes začínají převažovat slova svokor, svokra. Současná slovenština tak ukazuje zachovaný bohatý systém pojmenování a současně jeho proměnu.

Ve srovnání s češtinou nemá slovenština zvláštní pojmenování pro snachu a dvojice zeť – snacha je na Slovensku vyjádřena jako zať – nevesta (což je zároveň označení vdávající se ženy).

U pojmenování základních příbuzenských vztahů se čeština a slovenština liší jen v hláskoslovné rovině (např. rodiče – rodičia, sourozenci – súrodenci), výraznější rozdíly nalezneme v pojmenování prarodičů, které slovenština nazývá starí rodičia, jednotlivě pak starý otec a stará matka ( stará mama), hovorově starký a starká, v některých oblastech Slovenska i dedko a babka.

Svokrovci, švagrovci, Kučerovci

Pro rodiče manželů má slovenština osobité společné pojmenování svokrovci. Při rozlišení jsou svokrovci „manželovi rodiče“a tesťovci „manželčini rodiče“. Stejně tak se mohou společně označovat švagrovci, tedy švagor ( švagr) a švagriná ( švagrová). S příponou -ovci se ve slovenštině setkáme také u pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny: Kučerovci, Slobodovci.

Češi řeknou, že na návštěvu přišli Svobodovi, Novákovi, a je-li příjmení ve tvaru přídavného jména, pak k nám zavítali Veselých, popřípadě Veselí, ve spojení se slovem „rodina“pak rodina Svobodova či rodina Veselá / Veselých. Na Slovensku se spisovné pojmenování příslušníků rodiny od češtiny liší: prišli Slobodovci, Novákovci, populární americký seriál se jmenuje Simpsonovci. Ve spojení se slovem „rodina“je ve spisovné slovenštině rodina Kučerovcov. Pokudmá příjmení podobu delšího přídavného jména, je rodina pana Čarnogurského nazývána Čarnogurskovci i Čarnogurskí, na návštěvu přišla rodina Čarnogurskovcov. U dvojslabičných příjmení, např. Čierny, jsou to manželia Čierni, rodina Čiernych.