Očkování slábne, příušnice se šíří

Nakažlivý virus zřejmě zmutoval Lékaři oddálí druhou dávku vakcíny, aby lépe chránila školáky

PRAHA Příušnice, velmi nakažlivé virové onemocnění, způsobují v Česku lokální epidemie. A to i přesto, že se proti nemoci očkuje. Odborníci se proto rozhodli, že brzy změní očkovací kalendář. Podle epidemiologa Romana Prymuly je ale nutné zamyslet se nad tím, jestli současná vakcína není zastaralá.

„Příušnice jsou nyní na vzestupu. Nejvíce jsou postiženy skupiny ve věku od 14 do 19 let, poté od 20 do 24 let. Teď se nám k tomu přidávají i pětileté až devítileté děti,“potvrdila aktuální stav vedoucí Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky a příušnice Radomíra Limberková.

Protože si tuto diagnózu vyslechnou v ordinacích nejčastěji děti nebo mladí, změní se očkovací kalendář. Vakcína Priorix, která se začala používat před několika lety, je dvoudávková a ochránit má nejen proti příušnicím, ale i spalničkám a zarděnkám. První Lékaři varují, že je toto onemocnění velmi nakažlivé. Jeden nemocný může podle nich nakazit až sedm lidí ve svém okolí. Zrádné totiž je, že se příušnice nejprve projevují jako nachlazení. K horečce se ale po pár dávku pediatři vpichují od prvního dne 15. měsíce věku dítěte, druhou za dalších šest až deset měsíců. Lékaři teď plánují oddálit dnech přidávají zduřelé příušní žlázy. Mužům pak hrozí zánět varlat a sterilita. Povinně se v tuzemsku proti této nemoci očkuje od roku 1987. Z dotčených ročníků je proočkováno kolem 98 populace. druhou dávku vakcíny těsně před nástup do školy. „Přistoupili jsme zatím k tomuto prvnímu kroku a chceme posunout druhou dáv- ku, abychom protáhli její účinnost minimálně přes školní věk dětí,“představuje Prymula očkovací novelu, která je nyní v legislativním procesu. V tuzemském prostředí navíc podle Prymuly zřejmě cirkuluje virus s jinou genetickou výbavou, než proti kterému vakcína vznikla: „Je pravda, že se tu vyskytují viry, které jsou odlišné od těch původních. Imunitní systém je nemusí dobře rozeznávat. Mají jinou genetickou výbavu.“

Největší ohnisko nemoci je nyní v jižních Čechách. Jen tady lékaři od začátku roku řešili podle dostupných údajů přes tři stovky případů a šlo převážně o dospívající.

Své o tom ví imístní dorost fotbalového týmu Dynamo, který musel být v karanténě. Několik vln onemocnění příušnicemi řešila i pražská Základní a mateřská škola Angel. „Informujeme vždy hygienu a oznámíme to rodičům. Snažíme se dělat všechno pro to, aby se nemoc nešířila dál. Nic jiného se nedá dělat,“řekla LN ředitelka Iva Cichoňová.

Periodické opakování epidemií dokládají i souhrnná čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Ještě v roce 2004 onemocnělo „pouhých“244 lidí. Rekordní byl rok 2006, kdy příušnice ohrozily dokonce přes pět tisíc osob. Poté čísla klesla a v roce 2012 opět stoupla na 3900 případů. Tehdy skončilo v nemocnici přes 500 osob, a dvě dokonce zemřely. V roce 2013, ze kterého pochází poslední údaje, počet nemocných mírně klesl.

Vakcinology trápí, že nemoc postihuje i již očkované, kteří by měli být díky vakcíně dostatečně chránění. Povinně se v tuzemsku proti této nemoci očkuje od roku 1987. „Z těchto ročníků je proočkováno kolem 98 populace,“vysvětluje Limberková.

Vakcína ale neposkytuje celoživotní ochranu. „Předpokládá se na nějakých 10 až 15 let. Když se očkování zavádělo, nevědělo se, jak dlouho bude fungovat. To se vše projevuje v čase,“říká Limberková. V případě vakcíny Priorix podle ní není problém u spalniček a zarděnek, u příušnic protilátky ale tak dlouho nevydrží.

„Dřív to bylo tak, že pokud se očkovaní dostali do kontaktu s di- vokým virem, imunita zareagovala a přirozeně se posílila. Teď se s ním už tolik do kontaktu nedostávají, a když přijde epidemie, onemocní poměrně dost lidí,“vysvětlil epidemiolog a šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Ti, kteří už očkovaní byli a stejně onemocní, mají alespoň menší komplikace. Jako příklad uvádí Limberková zánět varlat – ten postihne šest procent očkovaných mužů, ale až 30 procent neočkovaných.

Virus se modifikoval

Epidemiologové přemýšlejí, jak na změněnou genetickou výbavu viru zareagovat. „S tímto problémem se potýkají i ve světě. Uvažuje se o tom, že by bylo možné přidat další dávku očkování. Účinnost vakcíny postupně klesá. Pokud se tedy objeví nějaká taková epidemie, populace se na chvíli zase promoří, a proto jsou ty pětileté cykly,“řekl Prymula.

Situacimá zlepšit oddálení druhé dávky vakcíny. Evropské očkovací kalendáře jsou různé. Tak brzké aplikování druhé dávky jako v Česku má jen minimum zemí. „Některé země mají rozestup mezi dvěma dávkami i 12 let. Nemůžeme se s nimi nicméně srovnávat. Nemají vakcinační historii tak dlouhou nebo třeba povinné očkování,“dodává Limbertová. Lidé narození před rokem 1987 podle vakcinologů většinou příušnice měli, museli se tak poprat s větší dávkou viru a v současnosti by jejich imunita měla být dostatečně silná. I když se to děje výjimečně, člověk může příušnicemi onemocnět znovu. Pokud by jedinec měl zájem, může se nechat znovu naočkovat.

Komentář k tématu čtěte na straně 10