Čuba měl svou banku i letadla

DEŠNÁ/PRAHA „Není žádným tajemstvím, že před několika lety byla uzavřena kolektivní smlouva o spolupráci mezi vedením JZD AK Slušovice a I. správou StB FMV – rozvědkou. Díky této smlouvě získalo družstvo četné ekonomické výhody, a to například bezcelní dovoz zboží, dovoz embargovaného zboží i poznatky zejména z biotechnologie. StB totiž poskytovala Slušovicím za jejich služby v rámci spolupráce výsledky výzkumů nebo vzorky materiálů, které se jí podařilo zcizit v zahraničí, a tyto pak byly prezentovány jako výsledky slušovického výzkumu.“

Tak se poslanec Stanislav Devátý, bývalý disident a elektrikář ve slušovickém agrokombinátu, 4. dubna 1991 obul do Františka Čuby a jeho „zázračného“družstva. V té době už se dřívější drahokam československého zemědělství drolil do desítek nástupnických podniků a bylo jasné, že slušovická éra je u konce.

Ve Slušovicích se podnikalo

Nyní osmdesátiletý Čuba však dodnes odmítá, že by kouzlo jeho agrokombinátu spočívalo ve spolupráci s rozvědkou nebo nadstandardních kontaktech s KSČ. V několika málo rozhovorech, které po revoluci poskytl médiím, tvrdil, že se mu v době centrálně plánovaného hospodářství prostě dařilo využívat mezery a praktikovat tržní kapitalismus v rámci možností.

„U nás se vše převádělo na samostatné organizační jednotky. Náš řidič třeba dostal nákladní auto do socialistické péče. Což byl skrytý název pro podnikání. To auto mělo hodnotu sto tisíc korun. Úkoly mu stanovil dispečink, a když udělal práci za tisíc korun, mohl ještě ten den přijít do naší vnitropodnikové banky, kam mu přišla tato částka. On z ní zaplatil pohonné hmoty, náhradní díly či pneumatiky a odvod podniku. Zůstalo mu třeba 400 korun, které si mohl vyzvednout. Lidé si tak pronajímali skleníky, obchody i restaurace,“popisoval v roce 2010 regionálnímu vydání deníku MF DNES.

Anebo jiný příklad: „Vycházeli jsme z toho, že myšlenka se dá převést na výrobek. Například jsme založili společnost KSL, která nabízela poradenskou činnost. Osm lidí sedělo v kanceláři a shánělo všechny dostupné informace o kukuřici. Nabízeli zákazníkům zvýšení jejich výnosů o 20 procent. A když se to nepodařilo, platilo, že služby byly poskytnuty zdarma. Pokud se naopak výnosy zvýšily o více než 20 procent, polovina z této sklizně navíc šla k nám. Osm lidí tak za rok vyprodukovalo 50 tisíc tun kukuřice.“

Inspirace ze Západu

Ze slušovického agrokombinátu se během normalizace stal svébytný vesmír. Kromě vlastní banky tady družstevníci mohli nakupovat ve svém domě potravin Kvatro, obchodní smlouvy se zahraničím se často podepisovaly ve Švýcarsku, a proto si družstvo pořídilo letadla. Agrokombinát pronikl se svým Agroteamem do automobilových soutěží a vybudoval špičkový zkušební polygon, kam své speciály posílala i německá automobilka Audi. Vrcholem bylo, když družstvo za vlastní peníze postavilo více než dva kilometry dlouhou čtyřproudovou silnici směrem na Zlín.

Fotograf Jan Regal, jenž měl na starosti veškerou obrazovou propagaci agrokombinátu, dnes tvrdí, že zatímco otec Františka Čuby chudá družstva na Zlínsku sloučil dohromady, jeho syn dovedl myšlenku k dokonalosti. „Přišel po vysoké a věděl, jak se to dělá na Západě,“vysvětluje Regal.

Ze slušovického agrokombinátu

se během normalizace stal svébytný vesmír. Kromě vlastní

banky tady družstevníci mohli třeba nakupovat i ve svém domě potravin Kvatro.

Senátorem bez kampaně

Revoluce znamenala konec, zánik přišel v roce 1991. Fungování agrokombinátu prověřovala policie, majetek se rozštěpil mezi členy družstva a vznikla řada nových firem. Čuba byl obviněn z několika trestných činů a absolvoval řadu soudních řízení, závažné pochybení mu však nikdy nedokázali.

Na Zlínsku je František Čuba stále velmi výraznou osobností. V říjnu 2014 se například stal senátorem, aniž by absolvoval jediný předvolební mítink v kraji. Tedy s výjimkou tradičních akcí ve Slušovicích, kde stále bydlí.

JZD Agrokombinát Slušovice hospodařil na území 17 obcí ve zlínském okresu v podhorské oblasti.

Vznikl v roce 1952, o jedenáct let později do jeho čela nastoupil František Čuba (na snímku vpravo). 7. června 1991 družstvo formálně zaniklo založením podniku DAK MOVA Slušovice.

Na začátku roku 1986 JZD vlastnilo 8104 hektarů půdy, z toho 5561 připadalo na zemědělskou půdu, mělo přes 3200 členů a další tisícovku důchodců.

Slušovice vyráběly zemědělské stroje a zařízení, krmné koncentráty, hnojiva či počítače.

Na konci 80. let se roční obrat agrokombinátu pohyboval kolem sedmi miliard a jeho zisky činily více než 800 milionů korun.