Muzikant Merle Haggard odešel za Cashem

Příslovečné nebeské brány jsou neustále doširoka otevřeny v poslední době zejména skvělým muzikantům.

POHŘEBNÍ HLÍDKA

Americká country hudba přišla minulou středu o jednu z největších hvězd všech časů, když na zápal plic zemřel na svém ranči v severní Kalifornii v den devětasedmdesátin zpěvák, skladatel a hráč na oblíbenou elektrickou kytaru Fender Telecaster Merle Haggard. Vedle Johnnyho Cashe, Waylona Jenningse či Willieho Nelsona patřil k představitelům syrového „psaneckého“stylu se sociálními texty, který naboural nablýskanou fasádu Nashvillu.

Bouřlivé mládí prožil v polepšovnách, za pokus o loupež seděl dokonce tři roky v San Quentinu, ale když tam v roce 1958 přijel vězňům zahrát právě Cash, pod jeho vlivem se rozhodl pro pěveckou kariéru. Merle Haggard získal tři ceny Grammy plus jednu celoživotní a osmatřicet- krát vedl žánrovou hitparádu. Mezi jeho nejznámějšími písněmi jsou tituly Mama Tried, Okie from Muskogee, The Fightin’ Side of Me, Carolyn nebo If We Make It Through December. Prošel obdobím závislosti na marihuaně a kokainu. Byl pětkrát ženat a měl šest dětí.

Ve stejný den podlehl rakovině plic znamenitý čtyřiašedesátiletý afroamerický bubeník Dennis Davis. Kariéru zahájil v bigbandu Clarka Terryho v roce 1967, posléze však narukoval do bojů ve Vietnamu, kde utrpěl zranění.

Po nahrávkách s vibrafonistou a zpěvákem Ronem Ayersem se počínaje albem Young Americans (1975) stal neodmyslitelnou součástí rytmiky Davida Bowieho na jeho deskách Station to Station (1976), Low (1977), „Heroes“(1977), Stage (1978), Lodger (1979) a Scary Monsters (And Super Creeps) (1980).

Účastnil se též jeho posledního turné v roce 2003. Ještě předtím si ho vybral coby vyhledávaného studiového muzikanta i Stevie Wonder nebo Iggy Pop. Nedožil se vydání chystaného sólového projektu.