Nastává období nejistoty. Co přinese?

Spolupracovník LN Jan Macháček se každý týden ptá ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních tématech ze světa ekonomiky a financí. Lubor Lacina Bez růstu to nejde Edvard Outrata Jako vynález knihtisku

Z dalších odpovědí...

Během poslední krize se i v intelektuálních debatách stále více objevovala otázka nutnosti soustředit úsilí na stimulaci ekonomického růstu. Je růst skutečně nezbytnou součástí vývoje lidstva? Lze zajistit rozvoj společnosti a ekonomiky bez ekonomického růstu? To je a bude hlavní otázka ekonomů při hledání nového paradigmatu ekonomické teorie pro 21. století a zprostředkovaně i tvůrců hospodářské politiky.

Při diskusích o prioritách hospodářské politiky je nutné rozlišovat mezi vyspělými ekonomikami (USA, země EU, Japonsko), ekonomikami dohánějícími (státy označované jako BRICS) a zeměmi rozvojovými (většina Afriky).

Jestliže dlouhodobě největším problémem vyspělých ekonomik do budoucna je stárnoucí populace, u dohánějících a rozvojových ekonomik je dlouhodobou prioritou růst a dohánění životní úrovně. Měřítkem je pak životní úroveň vyspělých ekonomik.

Bez ohledu na vývojové stadium a typ ekonomiky však stále považuji ekonomický růst za středobod jakékoliv nové ekonomické teorie a její transformace do podoby reálné hospodářské politiky.

Ekonomický růst je stále nejlepším nástrojem financování veřejných výdajových programů (penze, zdravotnictví) a udržování sta- bility ukazatele dluh/hrubý domácí produkt. Mnohem důležitější je pak motivace ekonomického růstu ve spojení s šancí zlepšit životní úroveň jednotlivce. Bez ohledu na to, v jaké žije ekonomice.

Prostor pro změnu paradigmatu vidím spíše v oblasti návratu k principům tržní ekonomiky s výrazným omezením intervencí a regulací státu. Příkladem efektivnosti trhu může být produkce elektromobilů Tesla či projekt vesmírných dopravních prostředků SpaceX s využitím peněz privátních investorů.

Tyto projekty nejen vrátily výrobu přímo do USA, ale dokázaly významně snížit náklady produkce. Mohou sloužit jako příklad obrovského potenciálu pro ekonomický růst nejen v dohánějících a rozvíjejících se ekonomikách.

think tank Mendelovo evropské centrum

Začínající změna nejen v přístupu k ekonomice a politice, ale hlavně ve způsobu, jakým lidé prožívají život, bude hlubší než změny způsobené hospodářskou krizí 30. let. Tentokrát jde o změnu způsobu, jímž lidé získávají a zpracovávají informace, takže srovnání snad snese jen s vynálezem a rozšířením knihtisku, s následujícími převraty v myšlení a ekonomice.

Je proto obtížné odhadovat průběh této revoluce a předpovídat její dopady. Jediná jistota je, že budeme žít v trvalé nejistotě.

Podobně jako rozšíření knih a gramotnosti vedlo ke ztrátě důvěry v elity v 16. a 17. století, tak rozšíření informovanosti na základě digitální revoluce vede ke ztrátě důvěry v elity dnes. Jako tehdy vznikla elita nová, která se naučila lidi vést, aniž by měla monopol na získávání informací, tak dnes musí vzniknout elita, která bude umět lidi vést za téměř úplné transparentnosti svého chování.

První pokusy v tomto směru vypadají stejně zoufale, jako vypadali politicko-náboženští reformátoři ze začátku novověku. Politika se radikálně mění způsobem, který se starým elitám jeví jako barbarský. Budeme asi muset přizpůsobovat i své instituce.

státní úředník ve výslužbě

Ekonomie se mění jako každý jiný obor. Někdy nové myšlenky nahlodávají převládající paradigma pozvolna, jindy pod tlakem událostí dochází ke změně rychleji. Zdaleka nejde jen o dialektiku (neo)klasická ekonomie versus keynesiánství.

Co je z pohledu ekonomie důležitější než obsah teorií, je metodologická čistota a jasnost. Na riziko manipulace s ekonomickými teoriemi upozorňuje Paul Romer, který pro něj používá pojem „mathiness“. Doslova píše: „Prezentovat model je jako předvádět kouzlo s kartami. Každý ví, že tam bude nějaký trik. Není v tom úmysl někoho podvést, protože to nikdo nebere vážně. Možná, že normy v ekonomii budou brzy stejné jako ty v profesionální magii.“

Nhlavní ekonom Deloitte

ic nás nemůže omezit v intelektuálních inovacích společenskovědního bádání. I já cítím ve vzduchu významný myšlenkový posun. Bude nicméně docela jiného typu, než zřejmě očekává pan Kaletsky. Už proto, že se ho jen těžko dočkáme ze silně povadlého Západu.

Národohospodářská fakulta VŠE