Tajemství smrti Jana Masaryka poodkrývá ukradené razítko

PRAHA Němými svědky tajné a velmi neobvyklé přísahy dvou důstojníků československé armády byly tehdy pouze fotografie prezidentů Masaryka a Beneše visící na zdi. Zavázali se v ní, že budou opatrovat důležitý důkaz – podpisové razítko Jana Masaryka.

Bylo dopoledne 10. března 1948 a právě se roznesla zpráva, že syn prvního československého prezidenta a poválečný ministr zahraničí zemřel po pádu z okna. A ti dva věřili, že razítko poskytuje klíč k objasnění jeho smrti. „Kdo z nás se dožije konce té komunistické krutovlády, musí pravdu o vraždě Jana Masaryka oznámit československému národu,“přísahali.

Razítko s Masarykovým podpisem používané k signování spisů nalezl v kapse Vojtěcha Kohouta, důvěrníka kolaborujícího ministra Zdeňka Fierlingera, kapitán Stanislav Hovězák. O znepokojivém nálezu pak vyprávěl kapitánovi Josefu Sacherovi. Když se roznesla zpráva, že Jan Masaryk je po smrti, oba důstojníci usoudili, že Kohout musel být v noci v Masarykově bytě. Následovala zmíněná přísaha.

Masarykovo razítko, jeden z mála hmotných důkazů teorií o jeho tragickém a podezřelém úmrtí, se sice stalo součástí vyšetřování, ale stopa, na kterou poukazovalo, tak trochu zapadla. Polistopadové vyšetřování se nezaměřilo na plukovníka Vojtěcha Kohouta a jeho spolupracovníky. Kohout zůstal jedním ze širšího okruhu podezřelých, kteří možná měli se smrtí Jana Masaryka něco společného, ale nic víc. To, že podpisové razítko Jan Masaryk míval, potvrdila v roce 1990 jeho neteř Anna.

Román Marka Tomana Chvála oportunismu, v němž se pátrá po příčině smrti Jana Masaryka, jehož razítko v příběhu sehraje zásadní roli, připravuje nakladatelství Torst. red Více čtěte na straně 9