Odklad maturity nic neřeší
Referenti státních úřadů, kteří nemají maturitu, možná získají díky Senátu dalších pět let na to, aby si potřebné vzdělání doplnili a nepřišli o zaměstnání. To vypadá jako značná benevolence. Ve skutečnosti by ale lidem, kteří už léta pracují (a pravděpodobně se osvědčili, když na svém místě zůstávají), pomohlo něco jiného: aby mohli složit zkoušku na maturitní úrovni bez docházení do školy a psaní úkolů, na které při zaměstnání stejně nemají čas, natož pomyšlení.
V Česku existuje možnost získat kvalifikaci bez formálního vzdělání, prostě tak, že se člověk něčemu naučí sám nebo od někoho a dá se vyzkoušet akreditovanou komisí. Jenže tato vymoženost se zasekla na úrovni vyučení a ne a ne se pohnout k maturitě. Důvodem může být skutečnost, že zatímco například u kuchaře lze zjistit, jestli umí vařit, nikdo přesně neví, co prokazatelného očekávat od maturanta.
Ale je tu ještě jedna zásadní překážka. Stát, který už před lety legislativně uznal, že se lze něčemu naučit imimo školu, odmítá tento princip akceptovat ve svých institucích, tedy u státních úředníků. Mimochodem, podobným způsobem se chová i v případě učitelů. Nezáleží mu na tom, jestli umíte nebo neumíte učit, ale jestli máte příslušnou vysokou školu, a to rovnou na magisterské úrovni. Přitom je to ministerstvo školství, jehož experti už léta zdůrazňují, že na většinu profesí by měl stačit bakalářský diplom, protože ten magisterský má směřovat hlavně k vědecké a akademické dráze.
Mimochodem věda se dá dělat téměř ze všeho. Salfordská univerzita prezentuje na svých stránkách výsledky studie, které dokazují, že prostředí učeben na prvním stupni základních škol ovlivňuje proces učení žáků. Ve zprávě nazvané „Chytré třídy“výzkumníci tvrdí, že fyzikální podmínky, jako je kvalita vzduchu, barvy nebo množství světla, mohou zrychlit učení až o šestnáct procent v jednom školním roce. Tříleté sledování 3766 žáků ze 153 tříd na 27 různých školách ve třech britských hrabstvích údajně doložilo, že přemístění průměrného žáka z nejméně efektivního (povzbuzujícího) prostředí do toho nejefektivnějšího zlepší jeho studijní výsledky za rok až o 1,3 stupně národních vzdělávacích osnov. Kdo by to byl řekl?
Mapa vzdělanosti se mění. V současné době jsou patrně nejvzdělanější zemí na světě Spojené státy. Například ve věkové skupině 55- až 64letých s vysokoškolským diplomem je skoro třetina Američanů. Nikde ale není psáno, že to tak zůstane. Na stránkách BBC věnovaných vzdělávání se lze dočíst, že Čína zvětšuje kapacitu svých vysokých škol tempem, jako by otevřela každý týden jednu univerzitu. A v materiálu se upozorňuje i na fakt, že je pro koho. V minulém mezinárodním testování patnáctiletých, které pořádá Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), dosáhlo deset procent nejslabších žáků ze Šanghaje lepších výsledků než deset procent nejlepších Američanů stejného věku.