Rakušané žádají kontroly na Brenneru

Těsně před zahájením letní turistické sezony hrozí zavedení hraničních kontrol na jedné z hlavních dopravních tepen v Evropě – na brennerské dálnici mezi Rakouskem a Itálií.

VÍDEŇ/ŘÍM Rakousko znovu rozšiřuje přísnější režim na hranicích se svými sousedy. Obává se nové uprchlické vlny, která by mohla po uzavření balkánské trasy přijít tentokrát z Itálie.

Včera proto oficiálně začaly stavební práce na zabezpečení přechodu mezi Itálií a Rakouskem v průsmyku Brenner. Do konce května zde má na rakouské straně vzniknout zastřešené kontrolní stanoviště, kterého by bylo možné využívat i za špatného počasí.

Přes Brenner, který leží v nadmořské výšce 1370 metrů, prochází jedna z nejdůležitějších dopravních tepen v Evropě, takzvaná brennerská dálnice.

Proto na záměr Vídně včera okamžitě reagovala i Evropská komise. „Pokud by se tyto plány staly skutečností, museli bychom se tamní situací vážně zabývat,“prohlásila jedna zmluvčích Komise. „Brennerský průsmyk je nepostradatelný pro svobodu cestování v rámci Evropské unie,“řekla.

Rakušané jsou ale pevně odhodláni kontrolovat auta v Brennerském průsmyku i během období letních dovolených.

Ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová k tomu uvedla, že „stabilita a bezpečnost mají nejvyšší prioritu“. „I když to povede ke kolonám, budou pro to mít občané jistě pochopení,“řekla pak doslova.

Italové jsou pobouřeni a mluví o porušení dohod

Zprávy, že na rakouské straně hranice byly zahájeny stavební přípravy, vyvolaly rozruch v Itálii.

Vláda v Římě obvinila Vídeň, že její kroky jsou v rozporu s nedávnou dohodou ministrů vnitra obou států, že na Brenneru budou v případě potřeby probíhat akorát společné policejní kontroly.

„Dohodli jsme se, že hranice

Balkánská trasa pro uprchlíky

uzavřeny nebudou,“citoval italský list Corriere della Sera státního tajemníka na italském ministerstvu vnitra Domenika Manziona.

Rakousko si stojí za svým. V příštích týdnech prý hrozí, že přes Středozemní moře může dorazit do Itálie až 300 tisíc běženců, a to především z Libye. Ti by se pak mohli pokusit pokračovat dál na cestě do západní Evropy.

Počínaje rokem 2016 přišlo do Itálie 20 tisíc uprchlíků. Celkové kapacity zařízení, kde jsou běženci ubytováni a kam se vejde zhruba 110 tisíc lidí, jsou vyčerpány.

Italská vláda se snaží rakouské obavy mírnit. Ministerstvo vnitra v Římě k tomu v minulých dnech uvedlo, že navzdory vysoké frek- venci, s jakou přicházejí od ledna běženci do Itálie, nelze vyvozovat, že jejich počet koncem roku skutečně dosáhne tří set tisíc, jak naznačuje vídeňská vláda.

Rakušané se obávají, že italské úřady nebudou, podobně jako v minulosti, postupovat při registraci běženců důsledně.

V minulosti, kdy jejich příliv na Sicílii nebo ostrov Lampedusa sílil, se totiž stávalo, že ne vždy je Italové registrovali. Zároveň jim prý nebránili v tom, aby pokračovali dál směrem na sever, především do Německa, Dánska nebo Švédska.

Řím to ale vyvrací a slibuje, že bude všechny nově příchozí uprchlíky důsledně registrovat, k čemuž mají sloužit čtyři nově zřízené hotspoty.

Jitření historických ran

Případné obnovení hraničních kontrol v Brennerském průsmyku by „znovu otevřelo rány staré sedmdesát let“, napsal v minulých dnech italský spisovatel Gian Antonio Stella v listu Corriere della Sera.

Hranice na Brenneru byla svědkem nelítostných bojů mezi vojáky Rakousko-Uherska a Itálie v letech první světové války.

Po rozpadu habsburské monarchie se pak stala symbolem rozdělení historického hrabství Tyrolska. Zatímco severní a východní Tyrolsko se staly součástí nově vzniklé Rakouské republiky, jižní část připadla Itálii.

Většinově německy mluvící obyvatelstvo Jižního Tyrolska to ovšem považovalo za historickou křivdu a zejména po nástupu fašistů BenitaMussoliniho bylo vystaveno silnému asimilačnímu tlaku.

Především po druhé světové válce usilovalo Jižní Tyrolsko o větší kulturní a politickou autonomii na ústřední vládě v Římě. Dosáhlo jí až v 90. letech.

Konec hraničních kontrol na Brenneru, k němuž došlo několik měsíců po vstupu Rakouska do Evropské unie, byl proto považován za důležitý symbol sjednocující se Evropy.