Dlouhodobá antikoncepce je žádanější

Teoreticky funguje většina antikoncepčních metod skvěle, jenže je používají lidé a ti chybují. Špatně navlečený kondom, zapomenutá antikoncepční pilulka nebo nesprávně použitý spermicid mohou vést k nechtěnému těhotenství.

I proto jsou velkým antikoncepčním trendem dlouhodobémetody, které fungují bez ohledu na to, jak spolehlivý je člověk, který je používá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR od roku 2007 postupně klesá počet žen, které užívají hormonální antikoncepci. Poslední údaje jsou z roku 2013, kdy pilulky užívalo 1 087 979 žen, tedy 44,4 procenta ze všech žen ve věku 15 až 49 let.

Oproti tomu v roce 2007 bralo hormonální pilulky podstatně více, 54,7 procenta žen v plodném věku.

Pokles je zřejmě dán více důvody. V té době se ženy ze silných populačních ročníků takzvaných „Husákových dětí“rozhodovaly pro těhotenství a přestávaly brát antikoncepci. Další se po porodu k hormonální antikoncepci v pilulkách nevrátily. Některé ženy také pilulky vysadily, protože se domnívají, že jim škodí.

Místo pilulky tělísko

Dalším důvodem je změna antikoncepční metody. Zde získávají zejména dlouhodobé možnosti, které se hodí i pro „zapomnětlivé“ženy. Jsou to zejména hormonální a nehormonální nitroděložní tělíska, která se zavádějí na několik let.

„Čím méně musí žena na antikoncepci myslet, tím více roste její spolehlivost,“říká s jistou nadsázkou gynekolog Christian Fiala, který působí na lékařské univerzitě Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu a ve Vídni založil a vede muzeum věnované problematice antikoncepce a potratů.

Už jedna zapomenutá pilulka může znamenat nechtěné početí. A kondomy při běžném použití mají spolehlivost ještě nižší. Ukazují to i výsledky studie provedené na vídeňské Gynmed Clinic. Do ní bylo zapojeno více než pět tisíc žen, které podstoupily interrupci. Před nežádoucím otěhotněním 37 % z nich nepoužívalo vůbec žádnou metodu antikoncepce, 35 % se spoléhalo na kondom, 15 % užívalo hormonální antikoncepci, 4 % důvěřovala symptotermální metodě založené na změnách teplot v průběhu menstruačního cyklu, 3% věřila na plodné dny a 2 % na přerušovanou soulož.

Po prodělané interrupci se ale jejich antikoncepční preference značně změnily. Téměř polovina žen začala užívat hormonální antikoncepci, 15% zvolilo hormonální, či nehormonální nitroděložní tělísko, 10% se rozhodlo pro antikoncepční náplast nebo vaginální kroužek a jen 4 % se i nadále spoléhala na kondom.

Nevratná sterilizace

V Česku je zatím poměrně málo využívaná sterilizace jako metoda antikoncepce. Vminulosti jejímu většímu rozšíření bránila legislativní omezení, která ale padla.

Dnes o provedení může požádat kdokoliv starší 21 let, pokud předloží písemně žádost, stvrdí ji svým podpisem v přítomnosti svědka a potvrdí své rozhodnutí po uplynutí 14 dnů, které má na rozmyšlenou.

Přesto sterilizace není zrovna vyhledávaným zákrokem. Podle údajů z Národního registru hospi- talizovaných bylo v roce 2012 provedeno 3,5 tisíce sterilizací u žen, avšak toto číslo zahrnuje i ženy, které zákrok podstoupily ze zdravotních důvodů, nikoliv na vlastní žádost. Počet mužských sterilizací se u nás neeviduje, ale pravděpodobně je ještě nižší.

„Širšímu rozšíření této antikoncepční metody brání, že výkon není hrazen pojišťovnou a cena se pohybuje mezi 10 až 15 tisíci korun, a svou roli hraje i obava z komplikací a v neposlední řadě také definitivnost výkonu,“shrnuje Martina Novotná, lékařka brněnského institutu reprodukční medicíny Unica. Podle zahraničních studií navíc zhruba 3 až 6 % lidí lituje svého rozhodnutí a z různých důvodů žádají zrušení efektu operace.

Změna nejistá

„Obnovení fertility je možné, ale není zcela jisté. Nehradí je pojišťovna a v ČR také chybí specialisté zabývající se refertilizačními operacemi,“dodává Novotná. Zahraniční data uvádějí, že úspěšnost operace obnovení průchodnosti vejcovodů je asi 50 až 88 % s ohledem na věk žen a použitou metodu sterilizace. Šance na porod živého dítěte pak kolísá od 35 do 62 %.

„Operační korekcí u mužů po sterilizaci je dosaženo průchodnosti chámovodů v 70 – 96 % případů a šance na oplodnění je 28 až 40 %. Některé studie uvádějí, že šance na úspěch klesá s časem od provedení sterilizace – jako kritická se zdá doba 10 až 15 let,“vysvětluje lékařka.

I přes neúspěch obnovující operace stále existuje šance na vlastní potomky, ale pouze za použití metod asistované reprodukce, třeba využitím mimotělního oplození nebo získáním spermie mikrochirurgickými metodami z varlete nebo nadvarlete.

Také v těchto případech si všechny výkony i léky musí dané osoby uhradit samy.

Chyby v užívání jsou nejčastější příčinou selhání antikoncepce. Proto přicházejí metody, které jsou vhodné i pro zapomnětlivé.