Přijímačky na gymnázia: zástupy zklamaných dětí

Zájem o všeobecné vzdělání roste, ukazují přijímací zkoušky Kapacita gymnázií ani zdaleka nestačí zvýšené poptávce

PRAHA Kousek od Pražského hradu sídlí jedno z nejatraktivnějších gymnázií v Česku. A zájem o hojně poptávanou školu byl letos ještě větší než dříve.

„Ano, máme více přihlášených žáků do čtyřletého i do osmiletého studia než loni,“řekl LN Jiří Růžička, ředitel Gymnázia Jana Keplera. U obou typů studia jde o zhruba 40procentní nárůst.

Ten lze – tedy alespoň u osmiletého studia – částečně vysvětlit nástupem dětí ze silnějších populačních ročníků, ale zdaleka to nevysvětluje vše.

Zajištěná budoucnost...

„Rodiče začínají chápat, že všeobecné vzdělání má jistou budoucnost oproti specializovanému a úzce profesně zaměřenému. Jde o děti, jež půjdou do práce někdy za patnáct dvacet let, a někdo je láká na zaměstnání, které třeba už ani nebude existovat,“doplňuje ředitel Růžička.

Zájemců o studium na gymnáziu však přibývá i mimo velká města. „Loni se na osmileté studium hlásilo 48 zájemců, letos 56. U čtyřletého 46 a teď 54 – jsme malá škola, ale procentuálně jde o výrazný nárůst,“řekla LN Anna Kohoutová, ředitelka Gymnázia Třeboň, které má po jedné třídě v obou typech studia.

Statistika, kolik žáků celkem si letos podalo přihlášku do prvního kola přijímacích zkoušek na gymnázia, zatím neexistuje. Podle škol oslovených LN je ale už teď zřejmé, že výsledné číslo překoná rostoucí trend z předešlých let. Nejvíce patrné to je na víceletých gymnáziích – podle databáze ministerstva školství vzrostl počet přihlášek od školního roku 2012/13 do letoška o 4000, zatímco počet volných míst jen asi o 900.

Odborníci vidí za enormním zájmem o studium na gymnáziích dva hlavní důvody: společenský tlak a také špatný stav druhého stupně základních škol.

... i společenská nutnost

„V určitých společenských vrstvách, hlavně ve střední třídě, se považuje skoro za povinnost přihlásit dítě na víceleté gymnázium,“míní Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin. Rodiče ale podle něj nemají navíc jinou variantu, pokud nechtějí potomka přihlásit na soukromou základní školu.

Větší zájem o gymnaziální studium hlásí i z Olomouce.

„Na osmileté gymnázium se k nám loni hlásilo 172 zájemců, letos 224. Na čtyřleté to bylo loni 164 a letos 189,“upřesňuje Ladislav Sedláček, zástupce ředitele Gymnázia Olomouc-Hejčín. Tam otevírají jedinou třídu o 30 místech pro osmiletý cyklus a tři s 90 místy pro čtyřletý.

Druhá i třetí šance. Nebo nic

Žáci, kteří se nedostali v prvním kole na svou vysněnou školu, mohou podat odvolání nebo zkusit štěstí v druhém kole přijímacích zkoušek na jiné škole. Řada gymnázií už je ale ani nevypisuje, protože má dostatečný výběr budoucích studentů už z toho prvního.

„Druhé kolo letos nebudeme mít, máme už tak dost velký převis zájemců. Nevyhlašujeme ho už ostatně několik let,“uvedl ředitel chebského gymnázia. Do osmiletého cyklu se tam hlásilo 123 dětí, přijato bylo 60. Do čtyřletého pak 48 a uspělo 30.

Stejná situace nastala i na českobudějovickém Česko-anglickém gymnáziu. Tady ještě loni pořádali dokonce třetí kolo, ale letos měli uchazeči šanci jen jednu.

Záleží ovšem i na tom, kolik dětí nakonec odevzdá takzvaný zápisový lístek a do školy skutečně nastoupí. Pokud se přijatí rozhodnou pro jinou alternativu, na řadu přijdou náhradníci.

Řada rodičů by přitom podle Feřteka ze společnosti EDUin nechala své dítě na základní škole, bojí se ale úrovně druhého stupně.

Slabý druhý stupeň

„Na školách často vidíte, že první stupeň je docela fajn, ale na druhém už jsou hlavně otrávené děti. Učivo je těžké a ti žáci mají sami dost problémů se sebou. A pokud je trend odchodu na víceletá gymnázia takový, jaký je, tak o to je to pro ně těžší,“popisuje Feřtek.

Škol, které si uměly s tímto problémem poradit, je podle něho zatím stále velmi málo. „Dělají na- příklad hodně volitelných předmětů a daří se jim tak víceletým gymnáziím konkurovat,“pokračuje Feřtek.

Za současný stav druhých stupňů základních škol však podle něho nemohou jen kantoři. „Jde o to, že část třídy odejde a s tou zbylou je těžká práce a ke všemu nemají žádnou podporu. Tím myslím například párové učitele nebo že bude na škole existovat etoped ( zabývá se péčí a integrací jedinců s nepřijatelnými projevy chování; pozn. red.). Děti ztrácejí rychle motivaci, připadají si jako odpad,“upozorňuje Feřtek.

Nejhorší je podle učitelů situace v sedmých třídách. Nicméně ani pedagogické fakulty neposkytují budoucím kantorům takovou průpravu, jakou by měly – například v tom, jak podat výklad demotivovaným žákům atraktivnějším způsobem. Pomohlo by jim také více praxe, aby byli dostatečně připraveni na realitu ve školách, soudí Feřtek.

Místa zatím nepřibudou

„Jestli by se měli na něco příští ministři školství soustředit, tak je to právě podpora druhého stupně základních škol,“uzavírá Feřtek.

Podle záměrů ministerstva školství by na víceletá gymnázia měli být přijatí jen ti nejtalentovanější žáci. Resort v nich proto nehodlá navyšovat místa, i když poptávka narůstá. Odkazuje na materiál Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy 2015–2020. „Vychází se z podílu talentovaných dětí v populačním ročníku, který se nemění,“sdělila LN mluvčí Jarmila Balážová.

Část žáků zkusí podle ní přijímací řízení na gymnázium, aniž by však měla skutečný zájem o studium nebo studijní předpoklady.

Jestli by se měli na něco příští ministři školství soustředit, tak je to právě podpora druhého stupně základních škol

Podceňované odborné školy

Deváťáci si zase píší podle odborníků na přihlášku gymnázium v takovém počtu hlavně z toho důvodu, že nevěří úrovni odborných středních škol. Výsledkem tak je, že firmy zoufale shánějí pracovníky, zvlášť ty, kteří by mohli pracovat v průmyslu nebo strojírenství.

Podle Víta Jáska z Unie zaměstnavatelských svazů přitom trvá až rok, než se nováček zaučí a stane se z něho plnohodnotná pracovní síla. Firmy tak často ve výuce suplují stát.