Jsem hrdý, že jsme v téhle partě kaváren

PRAHA Mezi pražskými podniky, kterým někdo ze soboty na neděli posprejoval výlohy je i Včera se v ní sešlo několik lidí, aby nenávistná hesla umyli.

Café V lese Ondřeje Kobzy.

LN Jaká byla vaše první reakce, když jste se o počmárání dozvěděl?

Byl jsem v šoku, že posprejování výloh je rasistickým symbolem. Ale zároveň jsem byl taky trochu hrdý, že jsme v partě kaváren, které někomu stojí za to, aby je počmáral. Kdybych byl nějaká potrefená husa, tak by mě ten obor ani nebavil. Tyhle kavárny jsou o tom, že se tu scházejí lidi a uvažují, co by dobrého mohli dělat pro svoje město a podobné věci.

LN Napadlo vás předtím, že by se vaše kavárna mohla stát předmětem podobného útoku?

Asi mě to i napadlo.

LN Máte do budoucna obavu, že by se mohlo stát něco podobného znovu?

Pokud tady budu podnikat třeba dalších deset let, tak je velice pravděpodobné, že se něco podobného stane. Ale všechno přijímám.

LN Když se dnes po kavárně rozhlédnete, tak se z celé události vlastně stala politika. Vadí vám to, nebo to naopak vítáte?

Vítám to. Velká medializace může přispět k tomu, že se třeba bude více pátrat po pachatelích, že za svůj čin nakonec dostanou přísnější trest, a zároveň se z toho tím pádem může stát výstraha, pokud by chtěl podobné incidenty někdo opakovat. Ano, dělám z toho trochu divadlo, ale činím tak právě kvůli tomu, aby to mělo větší dopad.

LN Vnímáte, že vám událost vlastně dělá tak trochu reklamu?

Ano, jistě, ale pořádáme spoustu aktivit ve veřejném prostoru, takže mám reklamy poměrně dost. Beru to, ale nepotřebuju ji.