Expert: Rodiče jsou moudřejší nežli systém
„Měřítkem úspěchu je dnes jít či nejít na vysokou školu. A gymnázium je něčím, co tomu předchází,“říká Jiří Nantl, bývalý 1. náměstek ministra školství a odborník na vzdělávací politiku.
LN Zdá se, že roste zájem o gymnázia. Jak si to vysvětlit?
Ukazuje se, že jednotliví lidé jsou moudřejší nežli systém. Vidí, že všeobecné vzdělávání v dnešní době – která se neuvěřitelně rychle mění – dává dětem nejlepší šance do života... A střední odborné vzdělávání začíná mít vyprázdněný smysl. Protože i profese, které se historicky připravovaly na úrovni středního školství, se přirozeně – s ohledem na náročnost technologií a to, co je zapotřebí pochopit k jejich ovládnutí – posouvají minimálně do nějaké formy vysokoškolského vzdělávání. Ne třeba magisterského, ale bakalářského. Anebo v zemích, kde to mají, do krátkých studijních cyklů.
LN Lze nárůst zájmu chápat tak, že rodiče vybírají dětem vzdělání, jež jim v budoucnu umožní co nejlepší uplatnění?
Já bych to tak interpretoval. Zčásti ano a z druhé části to odráží nedůvěru lidí k prostředí učňovských škol; lidé vnímají, že je to složité prostředí, kam děti nechtějí posílat. Debata s nynějšími lídry průmyslu nebo obecně s lidmi vzdělanými v šedesátých sedmdesátých letech, kteří třeba i sami prošli učňovským vzděláváním, jež vypadalo úplně jinak, i sociálně, ukazuje, že si tento faktor neuvědomují...
Jednou jsem na radě Evropské unie zažil debatu na tohle téma, kdy jsem si nakonec povídal s finským ministrem školství. Popisoval jsem mu své dojmy, že se odborné vzdělání posouvá do té vysokoškolské úrovně, a on říkal: „Máte pravdu. U nás ve Finsku stejně ti zaměstnavatelé nezletilé učně nechtějí, protože jsou s tím spojena různá právní a jiná rizika.“Takže je řada společenských faktorů, která takovýto posun i ovlivňuje.
LN Může být za zájmem o všeobecné vzdělání i prestiž, aby měli rodiče „gymnazistu“?
Mně se zdá, že vlastně ne. Lidé už vnímají, že standardem se dnes stává bakalářské vzdělání, a gymnázium je něčím, co tomu předchází. Standardem a měřítkem úspěchu či neúspěchu je jít a nejít na vysokou. Skončit vzdělání před osmnácti vlastně dnes již člověka „deklasuje“. rmt