Z problémů EU neviňte běžence
Jednotná a silná Evropa. Jen ta může uspět. Šéf Bílého domu Obama v Německu varoval před populismem a nárůstem nacionalismu. A také si rýpnul do liknavých spojenců NATO.
HANNOVER/PRAHA Americký prezident Barack Obama se včera loučil s Německem. Navštívil ho sice zřejmě naposledy v nejvyšším úřadě USA, ale – jak sám uvedl – jistě ne naposledy v životě.
V projevu, který přednesl na hannoverském průmyslovém veletrhu, včera dopoledne přiznal, že by rád navštívil Oktoberfest, tradiční říjnový „pivní“svátek v Bavorsku. „Nikdy jsem nebyl na Oktoberfestu. Mám ale takový dojem, že tam je více legrace, když nejste prezident,“odlehčil bezmála padesátiminutový projev nejen k Němcům, ale obecně k obyvatelům starého kontinentu.
Obama v proslovu vyzdvihl Unii, jeden z „největších politických a ekonomických úspěchů moderní doby“
spravedlnosti, jež Evropu a USA stáhnou dolů, pokud země na obou stranách Atlantiku nebudou i nadále spolupracovat,“citoval prezidenta server Deutsche Welle. Evropa podle něj nesmí být rozdělena „těmi, kteří se bojí spolupráce“. A zdůraznil, že potíže nelze řešit svalováním viny na migranty a muslimy.
„Pokud nevyřešíme tyto problémy, začnou posilovat ti, kdo se budou snažit tyto obavy a frustrace zaměřit cestou destrukce,“uvedl, přičemž svá slova nepřímo směřoval k dosavadnímu favoritovi republikánských primárek Donaldu Trumpovi. Newyorskému miliardáři, jenž volá po „staré dobré Americe bílých mužů“. Podpora populistických hnutí, krajní pravice i levice však sílí i na starém kontinentu. Stačí si vzpomenout na nedávné zemské volby v Německu, kde zazářila populistická strana AfD, nebo nedávné parlamentní volby na Slovensku s nástupem Mariana Kotleby do Národní rady a nakonec třeba i nedělní 1. kolo rakouských prezidentských voleb, jež ovládl populista Norbert Hofer.
Obama ovšem na druhou stranu připustil, že je pochopitelný strach, který vyvolaly teroristické útoky v Evropě. „Obavy lidí nelze ignorovat,“řekl, ale připomněl také, že lidé se přes všechny nynější problémy mají nejlépe v dějinách. V demokratických státech žije více lidí než kdy dříve, větší počet lidí má přístup ke vzdělání a lidé jsou také bohatší.
„Jestliže jednotná, mírová, liberální, pluralistická a trhům otevřená Evropa začne pochybovat sama o sobě, začne zpochybňovat pokrok, jehož v minulých dekádách dosáhla, nemůže očekávat, že podobný vývoj, který se zabyd- luje v řadě jiných míst světa, bude pokračovat,“dodal Obama, jenž před návštěvou Německa strávil dva dny ve Velké Británii, kde před chystaným červnovým referendem vystoupil na podporu setrvání Spojeného království v EU.
Státy by měly přispívat do NATO dvěma procenty HDP
Obama při projevu také potvrdil zprávu, že USA zvýší svoji vojenskou přítomnost v Sýrii. Zatímco nyní je v rozhárané blízkovýchodní zemi na padesát členů amerického vojenského personálu, Pentagon na boj s fanatiky z tzv. Islámského státu vyšle dalších 250 příslušníků speciálních sil. Podle Obamy nastala ta pravá chvíle, IS slábne a ztrácí pozice, jak se ukázalo nedávno v Palmýře, již dobyli zpět syrští vojáci.
Obama však spojencům z Evropy také mírně vyčetl, že nebývají vždy nakloněni finanční a vojenské podpoře aliance NATO. Připomněl tak své nedávné výroky z rozhovoru pro The Atlantic, kde řekl, že někteří spojenci se „jen vezou na vlně“, zatímco USA tvrdě platí za svou vojenskou obranu a boj proti extremistům. Uvedl, že se v létě vrátí do Evropy na setkání NATO, kde bude žádat, aby každý národ přispěl dvěma procenty svého HDP na obranu kontinentu. A promluvil také o Rusku, přednímu odpůrci Severoatlantické aliance. Odmítl zrušení protiruských sankcí za intervenci Moskvy na Ukrajině.
„Je mou velkou nadějí, že Rusko pochopí, že projevem skutečné velikosti není šikanování sousedů, ale spolupráce se světem,“vzkázal šéf Bílého domu Kremlu.
Komentář k tématu čtěte na straně 10