V mobilech jde dnes hlavně o rychlost

John Vladimir Slamecka (51)

„Pokud nedokážeme přinášet inovace jako první,

nezasloužíme si přežít,“říká v rozhovoru pro LN John Vladimir Slamecka, evropský šéf AT&T, jednoho z nejtradičnějších

Do pražského hotelu Pyramida se o víkendu sjeli profesionální i amatérští programátoři ze zemí Visegrádu, kde na akci nazvané hackathon předváděli, co umějí. Proč takové akce pořádáte?

Kvůli talentům, které jsou všude kolem nás. Historicky docházelo – a to nejen v případě AT&T – k inovacím uvnitř společnosti. V AT&T Labs jsme zaměstnávali špičkové vědce, dokonce některé nositele Nobelovy ceny. V poslední dekádě ale tento model padl. Internet umožňuje, aby inovace vznikaly prakticky doma na koleni, nejen uvnitř sídel velkých korporací. Pořád máme naše laboratoře, které dělají důležité výzkumy. Uvědomujeme si ale, že skvělé nápady vznikají všude. Snažíme se proto, aby vznikaly na našich platformách pomocí našich nástrojů.

LN Proč jste si mezi světovými metropolemi vybrali i Prahu?

Česká republika je pro AT&T důležitá země. Máme zde servisní a vývojové centrum, a tak vidíme, kolik je tu talentovaných, ale především pro telekomunikace a IT zapálených lidí. Že půjde o zajímavou a pro obě strany přínosnou akci byla tedy v podstatě sázka na jistotu.

Pak je tu ještě jeden důvod, a tím je osobnost předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka. Jednáme s regulátory po celém světě a z těch zhruba dvou stovek lidí jen malý počet chápe, že komunikace jsou živý a vyvíjející se organismus. Málokdo přemýšlí inovativně a do budoucna tak jako pan Novák. Byl to vlastně jeho nápad, když v prosinci vedl delegaci V4 ve Washingtonu. Přišel za námi a řekl: „Hele, nechcete udělat jeden z vašich vývojářských dnů také u nás?“

LN Akce tohoto typu vám tedy pomáhají udržet tempo s internetovými firmami a startupy?

Ano, je to jeden z přínosů. O těchto technologiích se často mluví jako o disruptivních, rozbíjejících. Jistě, některé věci opravdu ruší zaběhnuté pořádky. Řada z nich nám ale spíše dává možnost přemýšlet o věcech jinak. Způsobem, který by nás třeba ani nenapadl.

LN Jakým směrem se bude ubí-

Už nyní probíhá zásadní přechod od hardwarově založené k softwarově založené síti. Výrazně totiž poroste poptávka po globálních aplikacích. Služby pro spotřebitele a především firmy budou muset být plně přístupné odkudkoliv, podobně jako dnešní sociální sítě. Zákazníci očekávají, že všechno je okamžité. Je jedno, ve které části světa jsme. Chceme všechna naše data. Jediný způsob, jak můžeme jako operátoři toto splnit, je posun od toho, co dnes vnímáme jako tradiční telekomunikační infrastrukturu, k softwarovému, bezdrátovému a otevřenému prostředí.

LN Co si lze pod softwarovou infrastrukturou představit?

Za posledních osm let provoz v našich mobilních sítích vzrostl o 100 tisíc procent. Více než polovinu už dnes tvoří video. Zákazníci přitom chtějí stále vyšší rychlost, to je pro ně hlavní. Rychlost ale nelze modernizací fyzické infrastruktury zvyšovat do nekonečna. Není to ani ekonomické. Naše řešení naproti tomu umožňuje napodobit softwarově jinak složitý hardware a spustit jej na standardních zařízeních. V USA už první takové sítě spouštíme a do roku 2020 budeme takto provozovat 75 procent našich sítí. Není to o tom zbavit se fyzické infrastruktury, ale oprostit se od ní. Plánujeme proto mimo USA vynaložit 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun, pozn. red.).

LN Hlasové služby jsou na ústupu. Co budete prodávat zákazníkům?

Půjde o komplexní balíčky služeb. Už dávno nejsme jen „spojovatelky“. Bude to o získávání dat, o jejich analýze, o jednotném přístupu k datům rozesetým po různých úložištích, o sjednocení různých úrovní komunikace do jednoho uživatelského prostředí. Ať bude člověk kdekoliv, ať půjde o soukromou či pracovní komunikaci. V neposlední řadě budeme prodávat bezpečnost, protože to je jedna z nejdůležitějších otázek dneška.

LN Jaké výzvy před sebou má evropský trh?

Myslím, že evropský trh má dobré vyhlídky. Vidíme tu hodně investic do technologií, a to jak ze strany telekomunikačních společností, tak i dalších. Firmy si začínají uvědomovat, že je klidně může předběhnout někdo jako Uber nebo Tesla. A to je samozřejmě dobré pro naše podnikání, protože firmy i jejich zákazníci budou potřebovat konektivitu.

LN Tím se vracíme k „ narušitelům“tradičních odvětví. Ti jsou i v komunikacích. WhatsApp, Viber nebo samotný Facebook. Jsou pro operátory nebezpeční?

To je vývoj. Všichni se posouváme směrem k digitalizaci a softwarizaci. Tyto společnosti jsou další novou vrstvou trhu. Stejně jako spolupracujeme s různými partnery na vývoji zařízení pro internet věcí, na stavbě sítí a podobně, můžeme i s tímto segmentem najít společné zájmy. Vždycky máte na výběr a je na každém, jestli se bude dívat zpátky, nebo dopředu. Pokud berete tyto firmy jako někoho, kdo vám přišel ukrást byznys, pak se díváte zpátky. Nevnímáme je tedy jako konkurenci, ale jako potenciálního obchodního partnera.

LN Některé telekomunikační skupiny tvrdí, že to je nefér, protože zdarma využívají cizí infrastrukturu a vydělávají na tom. Že by s těmito firmami mělo být zacházeno jako s operátory, například co se regulace týká.

Jistě, jsou tu některé legislativní či regulatorní body, nad kterými je třeba se zamyslet, ale spíše z pohledu zákazníka, nikoliv z pohledu boje mezi firmami. Telekomunikace jsou jedním z nejprogresivnějších oborů. Třeba nyní nám tu před očima vzniká nové odvětví internetu věcí, kdy je stávající infrastruktura využita amonetizována úplně novými způsoby. Společnosti podnikající v telekomunikacích proto musí být stejné. Přicházet s inovacemi jako první, ne vzpomínat na to, jaké to bylo za starých dobrých časů. Pokud nedokážeme přicházet s inovacemi jako první, pak si nezasloužíme přežít.

LN Je pro amerického operátora složité podnikat na fragmentovaném evropském trhu?

My jsme vlastně velmi evropskou společností. Nějakým způsobem podnikáme v každém členském státu Evropské unie. V některých ohledech se nám tak funguje lépe než evropských operátorům, kteří jsou přítomni třeba jen v pěti zemích. Přesto rozdíly cítíme a iniciativy Evropské komise, jako je strategie pro jednotný digitální trh, vítáme. Zákazníky totiž nezajímá, kde jsou jaké podmínky a pravidla. Chtějí svoji službu na stabilní úrovni po celém kontinentu. A je naše starost jim to zajistit.

LN

Může jednotný digitální trh Rodilý Američan, po otci je však Čech a česky stále mluví. Plynně hovoří anglicky, španělsky a italsky, cizí mu ale není ani němčina a portugalština. V AT&T, největším americkém a druhém největším světovém operátorovi (po China Mobile), strávil už 23 let. Poprvé sem nastoupil v roce 1986. S přestávkami, kdy pracoval pro technologické firmy jako Lucent či March, vystřídal řadu vedoucích pozic na regionální i globální úrovni. Od března 2015 je prezidentem pro Evropu, Střední východ a Afriku.

světových operátorů.

Americký trh bývá někdy popisován jako vzor toho evropského. Funkční konkurence, nižší ceny, vyšší úroveň služeb.

Telekomunikační trh v USA zažil opravdu úžasných 20 let. Obrovský objem investic přinesl vzestup mobilního připojení. Američané dnes používají mobilní data více než kdokoliv jiný. Žádná pravidla ulehčující podnikání ale úspěch nezaručí. Základem je opravdu kvalitní, robustní infrastruktura. Jinak tu moc rozdílů nevidím. Komunikace je dnes globální, takže trendy také.

Zákazníky nezajímá, kde jsou jaké podmínky a pravidla, chtějí svojí službu na stabilní úrovni po celém kontinentu. A to je naše starost.

LN Vysoké investice si žádají zdroje. Můžeme i přesto očekávat, že telekomunikační služby budou zlevňovat?

Zde je třeba rozlišovat mezi cenou a hodnotou. Hodnota je mnohem komplexnější ukazatel a ten poroste. Nemyslím si, že by docházelo k plošnému zlevňování, spíše se objeví větší rozdíly v cenách a nabídkách. Někdo bude něco nabízet zadarmo a jeho zákazníci budou vědět, že to nebude perfektní. Pak tu budou zákazníci, kteří budou chtít rychlost, stabilitu a nebude jim vadit si za to připlatit.