Bosenské mešity vzdorují úřadům
SARAJEVO/PRAHA Bosna a Hercegovina spolu s Kosovem představují dvojici evropských zemí, které drží jeden nepříliš lichotivý primát. V poměru k počtu obyvatel se z nich nejvíc lidí z celé Evropy připojuje k extremistům z Islámského státu. Řádově několik set z každé z nich.
Sama bosenská muslimská obec nyní zveřejnila další neméně alarmující bilanci.
V hornaté balkánské zemi podle ní funguje na 22 neoficiálních mešit, tedy takových, které odmítají její autoritu. Přinejmenším u některých se hovoří o radikalizaci věřících a verbování mladých bojovníků přímo za jejich zdmi.
V posledních třechměsících bosenská muslimská obec oslovovala potenciálně problematické mešity a pokoušela se přimět je začlenit se do oficiální organizace. Z celkem 38 z nich, s jejichž vedením zástupci muslimské obce jednali, jich 14 souhlasilo a podepsalo zavazující protokol. Zbylých 22 jich odmítlo.
Radikálové nakoupili údajně půdu u hranic s Chorvatskem
Představitelé těchto odbojných svatostánků již před časem v prohlášení odmítli, že by nabádali věřící k radikálnímu islámu nebo podporovali terorismus. Hájí se, že jen chtějí vyznávat víru podle svých vlastních pravidel.
Bosenská vláda však začíná ho- vořit o tom, že pokud není muslimská obec schopna problém možných radikálních mešit vyřešit, bude to muset udělat stát. O možném bezpečnostním problému v podobě těchto vzdorujících institucí se sice hovoří již dlouho, avšak nadále jejich aktivitám nic nebránilo. Část z nich přitom vykazuje ideologické, případně také finanční napojení na wahhábistické a saláfistické kruhy ze zemí Perského zálivu.
Ostatně, ze zemí Zálivu také během občanské války v 90. letech odešlo až několik tisíc džihádistů na podporu spoluvěrců v boji proti Srbům a Chorvatům. Mnozí z těchto cizích bojovníků po válce v zemi zůstali, dostali občanství a usadili se – většinou v od- lehlých horských oblastech.
Ačkoliv absolutní většina bosenských muslimů, tvořících polovinu populace, vyznává velmi umírněnou formu islámu, vyvolá- vá existence uzavřených, potenciálně nebezpečných komunit obavy nejen u bosenských bezpečnostních složek. Minulý pátek do Sarajeva neohlášeně přijel jednat o boji s terorismem také šéf americké CIA John Brennan.
O aktivitách jedné z možných problematických komunit jen pár stovek metrů od hranic s Chorvatskem informovala již před časem balkánská média. Podle nich za peníze z radikálních kruhů ze Saúdské Arábie, Kataru či Emirátů tito lidé skoupili několik hektarů půdy u obce Bosanska Bojna na severozápadě země. Na území Chorvatska, nejmladší členské země EU, byť ne schengenské, se přitom z tohoto směru dá vstoupit lehce – po nestřežené polní cestě.