Republikánské zoufalství

Masakr americké pravice je na obzoru. Ať už s Trumpem jako kandidátem, nebo bez něj

Americké primárky jsou dlouhé, tamní novináři si je pro sebe i pro veřejnost snaží ozvláštnit, a tak vymýšlejí různé přezdívky. Včerejší volby v pěti státech na severovýchodě USA překřtili na „Acela primárky“podle jednoho z rychlíkových vlakových spojů (společnosti Amtrak), který projíždí takzvaným „Acela koridorem“po trase meziWashingtonem a Bostonem. Pozorovatele zvenčí nad touto americkou žurnalistickou tvořivostí napadají dvě věci.

Zaprvé zda bychom neměli prostor mezi Budapeští a Prahou obdobně přejmenovat na „koridor Danubia“či na „koridor Jaroslava Haška“. Podle stejnojmenných EC vlaků, které se tudy prohánějí. A zadruhé, už vážněji: je docela s podivem, že novináři v USA mají vůbec potřebu vymýšlet zrovna pro letošní primárky nějaké ozdobičky. Protože to, co se děje reálně přímo v terénu, je samo o sobě strhující podívaná.

Opoziční smlouva

Posledním příkladem je opoziční smlouva, kterou o víkendu uzavřeli republikánští kandidáti Ted Cruz a John Kasich. Hleděli už přitom za horizont včerejších primárek v Acela koridoru, které se zdály předem ztraceny pro Donalda Trumpa. Šlo o další státy, především o Indianu, v níž se bude volit příští úterý a z které se překvapivě stala jakási záchranná brzda. Pokud Trumpa nezastaví tam, nemusejí už ho zastavit vůbec – s Indianou v kapse by si uchoval šanci na zisk kýžené většiny delegátů (1237), a tedy i republikánské nominace. Dohodnuto tak bylo, že Kasich se z Indiany stáhne a za takto uvolněné hřiště se Cruz zase nebude angažovat v pozdějších primárkách v Novém Mexiku a v Oregonu. Situace je vážná, proč tříštit síly – hlasy, které by Kasich získal v Indianě, připadnou Cruzovi, a Donald zapláče.

Může to tak zafungovat, ale pravdu má i Donald Trump, když dohodu mezi Cruzem a Kasichem na Twitteru označil za čiré zoufalství. Tak krátce před primárkami v Indianě, kde Trump podle průzkumů celkem pohodlně vede, už může být pozdě na otočení výsledku. Tím spíše, že mezi voliči středového Kasiche, který jako guver- nér Ohia ve svém státě implementoval podstatnou součást Obamovy reformy zdravotnictví (rozšíření vládního programu Medicaid), a příznivci konzervativce Cruze, jenž by naopak celou Obamacare zadupal do země, není velký překryv.

Ale i kdyby to Cruzovi vyšlo a v Indianě vyhrál, i tak je pakt, který uzavřel s Kasichem, vodou na Trumpův mlýn. Na Trumpovu kampaň, jejímž nejhlasitějším motivem je vzpoura proti politickému establishmentu. Proti těm „hloupým, líným, mizerným“politikům, kteří neznají umění pravého podnikatelského „dealu“a podle Trumpa jen využívají pochybné přítmí politických kuloárů a „pokřiveného, podvodného“systému primárek.

Paradoxem je, že pravidla republikánských primárek, kdy v některých státech ve většinovém systému vítěz bere vše, ve skutečnosti Trumpovi pomáhají. V dosavadních primárkách (před včerejším soubojem v Acela koridoru) získal Trump 38 procent republikánských hlasů, ale získal tím 47 procent dosud rozdělených delegátů. Tento detail zůstává skryt za hlučnou, na- štvanou kampaní, v které Trump žalobně ukazuje na Cruze, že se mu už teď snaží krást delegáty, a na to, že vše se rozhodne na červencovém republikánském nominačním sjezdu v Clevelandu, kde Trumpa vyšachují ze hry.

Čekání na debakl

Stávající pravidla to umožňují, ale jak ukazují průzkumy, Trumpovo bití na poplach, že strana si chce přes hlavy voličů prosadit svou, funguje. Ani těm republikánským voličům, kteří pro Trumpa nehlasují, by se patrně nelíbilo, kdyby kandidáta na prezidenta vybrala strana. V průzkumu pro Wall Street Journal z minulého týdne většina republikánů, 62 procent, uvedla, že jejich kandidátem na prezidenta by měl být ten, kdo „získá nejvíce hlasů v primárkách“. Tedy Trump, na odevzdané hlasy jej už Cruz nemůže předstihnout.

Jenže v hypotetických soubojích s demokratickými oponenty Hillary Clintonovou i Berniem Sandersem v celoamerických průzkumech Trump v tuto chvíli těžce prohrává. Demokratická favoritka Hillary na tom sice také není dvakrát skvěle, negativně ji vnímá 56 procent Američanů, u Donalda je to ale historicky rekordních 65 procent. S Trumpem jako kandidátem si republikáni říkají o podzimní debakl.

Ale odstranit Trumpa už také jen tak nemohou. Pokud nechtějí riskovat rozkol, kdy by někteří republikánští voliči zůstali doma, někteří by možná i protestně hlasovali pro Hillary, a někteří by se možná dokonce vypravili do Clevelandu na sjezd, aby si to se stranickým establishmentem vyřídili ručně. A i kdyby se Trumpovy výstražné předpovědi, že může dojít na otevřenou revoltu jeho příznivců, nenaplnily, on sám by určitě jen tak tiše nevyklidil pole.

Jestliže Trump tweetuje o republikánském zoufalství, nevztahuje se to jen na jeho dva zbývající soupeře Cruze a Kasiche, ale na republikány jako takové. Těm letos žádné opoziční smlouvy nepomohou, nejspíše je čeká masakr. S Trumpem, ale i bez něho. „Oko za oko,“odpověděl Trump před nedávnem, což je jeho nejoblíbenější citát z bible.