Po LSD lidský mozek zdětinští
změny v aktivitě mozku lidí, kteří byli pod vlivem halucinogenní drogy. Poprvé také popsali, jak na člověka působí LSD společně s hudbou.
Dlouho čekali vědci na odhalení toho, jak LSD mění biologické procesy v mozku. „Poprvé jsme mohli na vlastní oči vidět, co se odehrává v mozku člověka v psychedelickém stavu, a lépe tak pochopit, proč má LSD tak silný vliv na sebeuvědomění těch, kdo je užívají, a na to, jak vnímáme hudbu a umění. Snad nám to napomůže při léčbě poruch, například i duševních depresí,“shrnul výsledky výzkumu svého týmu neurobiolog David Nutt z londýnské Imperial College.
Nuttův tým spolupracoval s dvaceti zdravými dobrovolníky. Všichni už měli nějaké zkušenosti s psychedelickými drogami. Během pokusů dostal každý dobrovolník v injekci jednou LSD a jednou neúčinnou látku. Vědci sledovali aktivitu jeho mozku několika metodami včetně funkční magnetické rezonance. Mohli tak postihnout změny v průtoku krve různými částmi mozku i v elektrických aktivitách mozku. Výsledky publikovali ve vědeckých časopisech Proceedings of the National Academy of Sciences a European Neuropsychopharmacology.
Halucinogenní zkušenost
Lidstvo má s halucinogenními látkami tisícileté zkušenosti. Dokládají to i náboženské rituály, při kterých účastníci konzumují pří- rodní drogy a uvádějí se do psychedelického stavu. Známé jsou například účinky kaktusu Lophophora williamsii rostoucího v Mexiku a na jihu USA, který obsahuje mezkalin a další psychoaktivní alkaloidy. Indiáni v rovníkové Jižní Americe připravují z kůry liány Banisteriopsis caapi známé jako ajahuaska extrakty nebo pokrm yage a využívají při šamanských obřadech jejich psychedelických účinků.
Historie diethylamidu kyseliny lysergové čili LSD je kratší. Vyrobil ho v roce 1938 švýcarský farmaceut Albert Hofmann z ergotaminu vyskytujícího se v námelu. Halucinogenní účinky drogy byly odhaleny až o pět let později. Po válce se začala používat k léčbě duševních poruch. Experimentovala s ní i armáda, která v ní viděla potenciální prostředek k ovládání lidské mysli. V šedesátých letech se rozmohlo užívání LSD jako rekreační drogy. Jeho uživatelé si na něj sice nevypěstovali závislost, ale droga u nich nejednou vyvolávala vážné psychické problémy, což vyústilo v postavení LSD mimo zákon.
Pohled zavřenýma očima
LSD vyvolává velmi složité halucinace a mění stav sebeuvědomě- ní. Častá je synestézie, při které dochází k míšení smyslových vjemů. Zvuky mohou být například vnímány jako barvy nebo chutě. Nuttův tým odhalil, jaké změny v aktivitě mozku stojí v pozadí těchto efektů drogy.
Při halucinacích vyvolaných LSD se mění způsob, jakým mozek nakládá se signály přicházejícími zrakovým nervem z oka. Normálně zpracovává tyto vjemy část mozkové kůry nacházející se v zadní části mozku. Pod vlivem LSD se však na zpracování zrakových vjemů podílejí také další mozková centra. Jako zrakové vjemy jsou pod vlivem drogy zpracovávány i informace, které nepřicházejí z oka.
„V mozku pod vlivem LSD jsme pozorovali změny prozrazující, že se dobrovolník 'dívá zavřenýma očima'. Lidé 'viděli' věci, které si jen představovali. Zaznamenali jsme, že pod vlivem LSD se na zpracování zrakových signálů podílí více oblastí dobrovolníkova mozku, i když ten měl zavřené oči. Dobrovolník hodnotil sílu vjemů podobně, jako kdyby měl velmi živé sny,“popisuje výzkumník Robin Carhart-Harris.
Zajímavé výsledky přinesly experimenty, při nichž lidé ovlivnění LSD poslouchali hudbu. LSD
Návrat do dětství
Pod vlivem LSD hranice mezi jednotlivými mozkovými centry a jejich prací padají a mozek se funkčně „slévá dohromady“. Právě to stojí v pozadí pocitu zásadní změny vědomí, kterou uživatelé LSD zažívají. U některých konzumentů drogy dochází k pocitu „rozpuštění vlastního ega“– tedy k rozpadu pocitu vnímání sebe sama a k jeho náhradě pocitem propojení s ostatními a s celým okolním světem. Zážitek vnímají někteří lidé po odeznění účinku drogy jako určité povznesení.
„Jak dospíváme, jsou naše mozky stále ostřeji rozdělené na jednotlivá centra a drží se při svých aktivitách stále více v takto vytyčených mezích. Jsme při myšlení soustředěnější a rigidnější. Mozek dospělého člověka ovlivněný LSD v mnoha ohledech připomíná mozek dítěte: je volný a ničím nespoutaný,“přibližuje účinky LSD Robin Carhart-Harris.
Výzkumníci určitě nikomu neradí, aby se s využitím drog vracel do dětství – dobře znají jejich jiné, nežádoucí účinky. Doufají však, že jednou bude možné efekty LSD na funkce mozku cíleně využívat a napravovat tak závažné poruchy.
K tomu však má současná psychiatrie ještě daleko.