Obec v klinči. Kvůli jedům a Šťávovi
Půvabná jihočeská ves Lhenice se už dvacet let marně potýká s tisíci kubíky nebezpečných látek, které nikomu nepatří.
LHENICE/PRAHA Malebný jihočeský městys Lhenice se chlubí sedmisetletou tradicí pěstování ovoce, která mu vysloužila označení „zahrada jižních Čech“. V této zahradě ovšem již bezmála dvacet let tiká časovaná bomba v podobě jedovatého odpadu uloženého v bývalém zemědělském družstvu. Rozhodnutím české justice nepatří nikomu.
Majitel nemovitostí, v nichž se na šest tisíc kubíků zeminy a kapalin kontaminovaných polychlorovanými bifenyly nachází, je ochoten dle zjištění LN budovy věnovat, aby se pohnulo s řešením, kdo jedy odstraní. K tomu ale obec potřebuje, aby se přidal i Jihočeský kraj a požádal o dotaci. Ten to však odmítá s tím, že nebude řešit něco, co nezavinil.
Neúspěšná likvidace
Příběh se začal odvíjet v polovině 90. let. Stavby v areálu bývalého zemědělského družstva nakoupila společnost A.S.P. Praha miliardáře Josefa Šťávy, který je proslulý zejména svým letitým miliardovým sporem se státem kvůli obchodu s krevní plazmou, kauzou známou jako Diag Human. Dnes je drží jeho Panství Bechyně. Pozemky v areálu pak patří restituentům, což je důsledek překotného vzniku družstev za komunismu.
Šťávova firma objekty pronajala společnosti Enviro Technology Today (ETT). Ta se nabídla státu, že umí likvidovat jedovaté bifenyly, s nimiž si Česko v té době nevědělo rady. Bifenyly se v minulosti používaly třeba v barvách, lacích nebo hydraulických zařízeních. Zatímco západní svět je opustil už dávno, v komunistickém Československu se používaly až do revoluce.
ETT právě v areálu ve Lhenicích nejdříve rozeběhla zkušební provoz a pak v roce 1998 do něj navezla na sto kubíků jedovatých kapalin do nádrží, další sudy do skladu a tisíce kubíků kontaminované zeminy – celkem šest tisíc kubíků. Na likvidaci odpadu dostala na dvacet milionů korun od Fondu národního majetku. Úspěch se nekonal – firma totiž zkrachovala. Pro provoz totiž nedostala ani licenci, podmíněnou kolaudací, ani kolaudační razítko, podmíněné udělením licence. Definitivně z obchodního rejstříku zmizela v roce 2004 a nezbyla v ní ani koruna, aby bylo možno s odpady cokoliv dělat.
V roce 2008 se rozeběhla soudní tahanice o to, komu jedy patří. Šťávova firma trvala na tom, že vlastníkem je stát – konkrétně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A chtěla, aby se stát o jedy postaral. Obecné soudy dospěly k závěru, že tisíce kubíků jedů ale nepatří nikomu. Firma už neexistuje, tak nic vlastnit nemůže a státu také nejsou. To potvrdil teď i Ústavní soud, když v únoru posvětil postup obecných soudů a stížnost Panství Bechyně zamítl.
Pro Lhenice to ovšem znamená dál žít s jedy a hlavně se strachem, že kdykoliv mohou z nádrží vytéct. Na chvíli jim svitla naděje. „Majitel nemovitostí je ochoten ty budovy obci věnovat. Ministerstvo životního prostředí má dotační program, z něhož bychom pak mohli čerpat peníze na likvidaci, a vyčištěné nemovitosti by obci zůstaly,“popsala LN starostka Lhenic Marie Kabátová.
Ochotu zbavit se skladů plných jedů potvrdil i sám Šťáva. „Oslovil mě jihočeský senátor Tomáš Jirsa (ODS), zda bych byl ochoten ty budovy, za něž jsem zaplatil asi 22 milionů, věnovat obci, aby se situace mohla odblokovat. Souhlasil jsem,“sdělil majitel bechyňského panství LN.
Kraj žádat nechce
Problém je, že oprávněným žadatelem z dotačního programu ministerstva životního prostředí může být jen kraj, případně obec s rozšířenou působností. A kraj do toho jít nechce. Podle informací LN se zpěčuje hlavně hejtman Jiří Zimola (ČSSD), protože nechce být zatažen do příběhu, v němž figuruje „nepřítel státu“Šťáva. Oficiálně pak mluví o tom, že kraj se nebude finančně podílet na nápravě chyb jiných. „Proč by se kraj měl podílet na řešení této situace? Kraj není povinný subjekt, situaci nezpůsobil a na financování nedbalosti a nedůslednosti orgánů státní správy vminulosti nemá finanční ani personální kapacity,“uvedl pro LN hejtman v narážce na to, že si státní správa nepohlídala, aby byl jedovatý odpad za její peníze skutečně zlikvidován.
Senátor Jirsa se chce ještě pokusit krajského šéfa a zastupitele přesvědčit. „Já to na jednu stranu chápu. Historii lze číst, že to někdo vytuneloval a teď je to třeba znovu zaplatit, ale je třeba primárně pomoci starostce a lidem ze Lhenic. Historii už soud smazal, když rozhodl, že majetek – tedy jedy – ničí nejsou,“řekl LN.
Starostka má ještě záložní plán. Zkusí se obrátit na město Prachatice, které je obcí s rozšířenou pravomocí, zda by jim s dotací od resortu životního prostředí nepomohlo. Problém je, že k dotaci je třeba přiložit 20 procent „ze svého“.
„Máme odborný posudek, že likvidace by vyšla na 24 milionů korun bez DPH. Budeme ji, pokud by k tomu došlo, soutěžit, tudíž je možné, že cena ještě poklesne,“doufá starostka Kabátová. Pokud by se ani Prachatice neuvolily být žadatelem o dotaci, zkusí starostka u ministerstva vyprosit výjimku, že by si Lhenice zažádaly samy.