Islamistům ubývá posil z ciziny

Islámský stát se v Sýrii a Iráku potýká s nemalými finančními ztrátami v důsledku koaličních náletů na jeho skrýše peněz. Tento fakt se podepisuje i na morálce – IS čelí dezercím a výrazně ubylo zahraničních bojovníků. Oproti loňsku je podle Pentagonu nových džihádistů z ciziny o 90 procent méně.

WASHINGTON/PRAHA Když se na podzim roku 2014 dostala na veřejnost první videa s brutálními vraždami západních rukojmí v režii džihádistů původem z Evropy, byla to tvrdá rána pro evropské bezpečnostní složky. A taky do té doby největší triumf propagandistické mašinerie radikálních islamistů pod černým praporem v Sýrii a Iráku. Zahraniční bojovníci se tehdy stali jedním z největších strašáků takzvaného Islámského státu (IS).

Na území samozvaného chalífátu brzy začali proudit ve velkém. Nyní se však, zdá se, situace markantně obrací. Džihádistů z ciziny ubylo oproti loňsku o 90 procent. Vyplývá to z informací, kte- ré tento týden zveřejnil na tiskové konferenci zástupce velitele amerických bojových operací a tajných akcí proti IS Peter Gersten.

Podle něj za tímto rozsáhlým propadem zahraničních bojovníků stojí cílené údery spojenecké koalice na peněžní skrýše islamistů. V hotovosti v nich disponují částkami v hodnotě někdy i desítek milionů dolarů. Odhady Pentagonu operují s částkou mezi 300 a 800 miliony dolarů, o které se takto radikály podařilo připravit při zhruba dvacítce operací. Hotovost jim také ubývá kvůli tenčícím se příjmům z ropy.

Vedení IS má tak nyní nejen problém zaplatit žold přinejmenším části stávajících bojovníků, ale ztráty také odrazují další nové džihádisty z ciziny.

Islamisté se převlékají za ženy, prodávají uloupená auta

Zatímco loni touto dobou podle Gerstena do řad IS vstupovalo měsíčně na 1500 až 2000 bojovníků z ciziny, nyní je to podle odhadů Pentagonu pouhých 200 za měsíc. Na snížení počtu zahraničních sil v řadách islamistů má však velký podíl i to, že řada států v reakci na to, že jejich občané odcházeli do Sýrie či Iráku, zavedla výrazně přísnější kontrolu. Některé země aktivně přistoupily třeba k zabavování cestovních pasů.

To, že IS má problémy zaplatit svým bojovníkům, bylo přitom zjevné už v lednu, když jeho vedení ohlásilo okamžité snížení žoldu na polovinu. Argumentovalo tehdy „výjimečnými okolnostmi“.

O tom, že se radikálové dostávají pod stále větší tlak i po finanční stránce, nyní podle amerického velitele svědčí i to, že prý začali prodávat dříve ukořistěné automobily, aby získali hotovost.

Rostoucí tlak se však podle Gerstena promítá také stále více do jejich bojové morálky.

„Aktuálně můžeme vidět nárůst míry dezerce mezi těmito bojovníky. Vidíme, jak se nalomila jejich morálka,“uvedl Gersten.

„ Viděli jsme bojovníky DAESH ( arabský akronym pro IS – pozn. red.), jak se pokoušejí zběhnout, předstírajíce, že jsou to uprchlíci, nebo v převlečení za ženy,“dodal Gersten. „Dostali jsme je nyní do pozice, kdy nemohou na bojovém prostoru manévrovat efektivním způsobem,“nechal se slyšet americký velitel v souvislosti s nedávnými úspěšnými operacemi.

Takřka třetina zahraničních bojovníků se vrátila domů

To, že IS zjevně v mnoha ohledech ztrácí na „domácí půdě“, nicméně neznamená, že by přestával být globální hrozbou. Ostatně ani v Sýrii a Iráku nemají spojenci ani navzdory nedávným úspěchům zdaleka vyhráno.

Dá se očekávat, že jejich postup při dobývání hustě obydlených měst, jako je irácká Fallúdža, Mosul nebo snad později i syrská bašta IS Rakká, bude výrazně pomalejší, než tomu bylo třeba nedávno v případě Ramádí.

Již delší dobu se také hovoří o tom, že IS pod tlakem úderů přesouvá své aktivity do Libye. Severoafrická země, sužovaná takřka pět let bezvládím, nabízí také bohaté zásoby ropy, kompenzující ztráty na Blízkém východě. A IS je v Libyi stále čilejší.

A ačkoliv sice podle Pentagonu naprosto markantně klesá počet nových zahraničních islamistických bojovníků, čerstvá bilance Mezinárodního centra pro boj s terorismem (ICCT) nedává přílišný důvod k optimismu.

Výzkumné středisko, sídlící v nizozemském Haagu, totiž ve své zprávě hovoří o tom, že se do unijní osmadvacítky vrátilo v průměru na 30 procent z těch, kdo z ní odešli bojovat na Blízkých východ. Z celkem 3900 až 4300 lidí z EU, kteří se dosud přidali k IS v Sýrii a Iráku, se jich tak asi 1200 již stihlo vrátit zpět.

Evropské bezpečnostní složky sice část z nich mají v hledáčku a stále zpřísňují kontroly možných navrátilců. Přinejmenším někteří však zjevně proklouzli do Evropy nepozorovaně, jak se ukázalo po teroristických útocích v Paříži a nedávno také Bruselu.

Před bezpečnostní hrozbou v podobě navrátilců tento týden varoval unijní osmadvacítku také šéf amerických tajných služeb James Clapper. Prohlásil rovněž, že existují důkazy o tom, že teroristé napojení na IS plánují v Británii, Německu či Itálii útoky podobné těm ve francouzské a belgickémetropoli.

Právě z Francie či Belgie přitom pochází velká část evropských džihádistů. Spolu s Německem a Británií odešlo z této čtveřice zemí zdaleka nejvíc budoucích bojovníků v řadách islamistů. Dohromady tyto čtyři západoevropské země „dodaly“na Blízký východ na 2800 z nich.

Podle ICCT mezi odchozími tvoří v unijním průměru 17 procent ženy. Mezi 6 a 23 procenty se pak pohybuje počet konvertitů.

O tom, že se radikálové dostávají pod stále větší tlak, nyní svědčí i to, že prý začali prodávat dříve ukořistěné automobily