Úsporný život podle Paříže

splnění jejího cíle – na zastavení růstu globální teploty na hranici dvou stupňů, lépe na jednom a půl. Aktuálně dohodnuté emisní škrty by totiž vedly až k dvojnásobnému oteplení. Naštěstí žádní důležití politici světa netvrdí, že současné závazky stačí. Neříká to dokonce ani český ministr životního prostředí.

O čtyřicet procent méně

Politická rétorika je tedy jasná. Jak ale dohoda změní náš každodenní život? Hnutí Duha propočítalo, jak můžeme v příštích patnácti letech snížit emise skleníkových plynů o čtyřicet procent a co nám to přinese.

Na zateplené domy jsme si zvykli, ale bude jich o mnoho víc. Novostavby už budou vznikat výhradně v pasivním standardu. Potěší nás tak pohled na nižší účty za vytápění. Odstavení starých uhelných elektráren, které vy- rábějí přebytky elektřiny, poznáme na lepším ovzduší. Stát sice přijde o miliardové zisky z jejího vývozu, ale ještě víc ušetří díky nižším škodám na zdraví lidí, které musí platit ze zdravotního pojištění.

Na zlepšení čekají také veřejné služby. Dobrou příležitostí je zdvojnásobit recyklaci komunálních odpadů. Dokonce i vládní prognóza platného plánu odpadového hospodářství říká, že je to reálné. Stačí jen nepromrhat evropské fondy na drahé spalovny a dát je raději obcím na lepší třídění. Rychlejší a pohodlnější veřejná doprava, ulice a města přizpůsobená chodcům a cyklistům i ultraefektivní auta dokážou do roku 2030 srazit spotřebu ropy o pětinu.

Co se stane s průmyslem? Díky zavádění modernějších technologií, ale i „pouhou“lepší organizací výroby sníží plýtvání energií. Bude vyrábět mo- derní vlaky, větrné elektrárny či minerální vatu na zateplování – vše, co bude potřeba pro čistší ekonomiku. Důležitým krokem k efektivnějšímu a modernějšímu hospodářství je prosazení vládou slíbeného antifosilního zákona, který by určil závazný směr a tempo snižování závislosti na fosilních palivech.

Nakonec asi největší změna, kterou můžeme čekat v příštích patnácti letech, bude obrat ve výrobě a dodávkách elektřiny. Řada z nás ji bude odebírat z místní větrné turbíny, vlastněné či spoluvlastněné obcí čimístními podnikateli a zemědělci. Znamená to však přijít s novými pravidly pro rozumné využívání větrné energie. A odbourá-li stát zbytečné administrativní bariéry, bude si mnoho lidí vyrábět elektřinu solárními panely na vlastní střeše.

Asi největší změna, kterou můžeme čekat v příštích patnácti letech, bude obrat ve výrobě a dodávkách elektřiny. Řada z nás ji bude odebírat z místní větrné turbíny, vlastněné či spoluvlastněné obcí či místními podnikateli a zemědělci.

Autor je programový ředitel Hnutí Duha