Česko chce přilákat pět tisíc Ukrajinců
Ministerstvo zahraničí chystá posily pro vyřizování pracovních víz. Frontu žadatelů ale na Ukrajině předběhnout nepůjde
PRAHA Vláda se rozhodla, že vyjde vstříc volání zaměstnavatelů po méně kvalifikované pracovní síle.
Podle Asociace exportérů zůstává v Česku trvale neobsazeno 70 tisíc dělnických míst. Kabinet proto sáhne po zahraničních pracovnících. Získat chce především Ukrajince, kterých u nás žije 107 tisíc a tvoří tak vůbec nejpočetnější cizineckou komunitu.
Překážkou pro vyřízení pracovního povolení pro ukrajinské dělníky je doposud elektronický systém Visapoint, který je nutný pro objednání schůzky na české ambasádě v Kyjevě nebo konzulátě ve Lvově. Jenže systém, který měl skoncovat s předbíháním a korupcí ve frontách, kvůli náporu žádostí nyní žádné volné termíny nenabízí. Visapoint uvolnění nových termínů nezveřejňuje, a pro objednání schůzky je tak nutná dávka štěstí a pravidelné klikání na kolonky ve webovém rozhraní.
Ministerstvo zahraničí (MZV) proto slibuje, že vydávání pracovních povolení pro Ukrajince rozšíří. „Na české zastupitelské úřady na Ukrajině vyšleme dalších deset konzulárních pracovníků. Budeme tak schopni do Česka dostat dalších až pět tisíc Ukrajinců,“prohlásil český šéfdiplomat Lubomír Zaorálek v debatě o ekonomické diplomacii, kterou včera v Praze uspořádala mediální skupina MAFRA ve spolupráci s LN.
Plán na diplomatické posily na Ukrajinu nejprve musí schválit vláda. „Předkládáme to příští týden a věřím, že to projde,“dodal Zaorálek.
Pro nutnost vyslání posil do Kyjeva a Lvova svědčí i statistiky. Loni dohromady čeští úřední- ci na Ukrajině vyřídili 60 tisíc žádostí o víz.
Náhradní řešení
Deset nových lidí, kteří budou na Ukrajině zpracovávat žádosti o práci a pobyt v Česku, je ovšem náhradním řešením.
MZV původně počítalo s jiným postupem. Chtělo rozšířit pilotní projekt, který loni v listopadu schválil kabinet. V jeho rámci se firmy registrovaly při ministerstvu průmyslu, které jim dalo zelenou pro zaměstnávání vysoce kvalifikovaných Ukrajinců. Zájemci o práci v Česku pak na Ukrajině dostali pracovní víza ve zrychleném řízení. Jenže „fast track“, jak se v di- plomatické hantýrce takovým expresním vízům přezdívá, zůstal daleko za očekáváním.
Původně české úřady počítaly s tím, že se do projektu přihlásí 500 Ukrajinců. Od loňského listopadu, kdy byl „fast track“spuštěn, ovšem dorazilo jen 58 žádostí od ukrajinských občanů.
Rozšíření neprošlo
Nově tak chtělo MZV do pilotního projektu zahrnout i vybrané dělnické profese. Jenže návrh neprošel přes jednání tripartity. Proti byly odbory.
Odborářům vadilo především to, že by zaměstnavatelé ukrajinskými dělníky ještě více tlačili na nízké mzdy v některých oborech. „Politici by se měli starat především o českou pracovní sílu. Neustále se argumentuje tím, kolik desítek tisíc míst nám chybí. Jenže z našich průzkumů vyplývá, že Češi zájem mají. Dvě třetiny uchazečů ale odradí nízká mzda, která obvykle začíná na hranici životního minima a končí někde na 15 tisících korunách měsíčně,“vysvětlil LN předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Pokud vyšší výkon ambasády a konzulátu ve Lvově skutečně do Česka dostane až pět tisíc Ukrajinců navíc, jak slibuje Zaorálek, stalo by se nouzové řešení paradoxně dosud nejúspěšnější metodou legální pracovní migrace do Česka.
Vábení dosud nezabralo
Dosavadní metody lákání zahraničních pracovníků do Česka totiž zůstaly daleko za očekáváním. Takzvaná zelená karta, která měla usnadnit práci v Česku mimo jiné i pracovníkům z Ukrajiny, skončila v roce 2013 fiaskem. Za téměř šest let dokázala nalákat jen pět stovek zájemců.
Ve snadnější cestě k životu a práci v Česku nepomohly ani takzvané zaměstnanecké karty – jednotné povolení k pobytu a práci, které funguje od léta 2014. Loni z Ukrajiny dorazila jen tisícovka žádostí.
Zbylých téměř 35 tisíc Ukrajinců, kteří mají v Česku povolení pracovat, ho většinou získali klasickou cestou – proklikali se systémem Visapoint a absolvovali pohovor na českém zastupitelském úřadu.
Usnadněním budou pro MZV nejen konzulární posily, ale i konec schengenských víz pro Ukrajince, který chystá EU. Ta jsou ale určena jen turistům a nelze na základě nich pracovat ani podnikat.