Konec víz pro Turky? Česko vyčkává
Možnost volného cestování po Evropě pro Turky hýbe tuzemskou vládní koalicí. EU zatím tiše sází na to, že Ankara všechny podmínky nesplní.
PRAHA Již příští týden by Evropská komise měla rozhodnout, zda turečtí občané mohou cestovat do zemí Schengenu bez víz. Klíčová bude hodnotící zpráva, která posoudí, kolik z celkem 72 podmínek bezvízového styku Ankara splnila.
Prozatím se evropští politici zaštiťují tím, že před dvěma měsíci měli Turci v seznamu odškrtnuto jen devatenáct položek. Ostatní kritéria splnili jen částečně. Třeba ve spolupráci s Europolem nedošlo ani k náznaku pokroku. Ankara také nadále diskriminuje některé země EU. Zatímco například Rakušané, Poláci nebo Britové potřebují do Turecka vízum, ostatní – včetně Čechů – cestují do země bez povolení v pasu. Kdyby Turecko do června, což je lhůta daná Bruselem, skutečně všechny podmínky splnilo, nikdo zatím nechce domýšlet, jaké by to mělo politické důsledky. Tím spíše v Česku, kde je proti zrušení schengenských víz pro Turky i část koalice.
Rebelové z koalice
Když před měsícem ODS protlačila sněmovnou rezoluci, podle níž parlament nesouhlasí s plánem EU na liberalizaci víz pro Turecko, přidali se i lidovci a také devět rebelů z řad ČSSD a ANO.
Rýpnutí do evropské politiky vlády samo o sobě nic změnit nemůže. Mandát pro summity EU dává premiérovi vláda a rezoluce parlamentu nejsou závazné. Jenže nejen opozice, ale i někteří koaliční poslanci si myslí, že plán na vol- né cestování tureckých občanů po Evropě je potřeba zarazit. „Domnívám se, že by se vláda měla řídit tím, co parlament odhlasoval. Beru to tak, že debata o liberalizaci víz zdaleka není ukončena,“myslí si Jaroslav Foldyna z ČSSD.
S koncem schengenských víz pro Turky mají problém i lidovci. „Nechceme podepisovat nějaký bianko šek. EU nemůže spojovat konec víz s dohodou o navracení uprchlíků z Řecka zpět na turecké území,“namítá místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík.
Jednání o tom, že by Turci mohli do zemí Schengenu cestovat bez víz, začala již v prosinci 2013. S dohodou mezi Bruselem a Ankarou, podle níž za každého migranta navráceného z Řecka do Turecka EU na oplátku přemístí přímo z tureckých uprchlických táborů jednoho uprchlíka ze Sýrie, tak bezvízový styk bezprostředně nesouvisí.
Jenže turecký premiér Mehmet Davutoglu zrušením víz další fun- gování uprchlické výměny podle klíče 1:1 naopak podmiňuje. „Bezvízový program je pro Turecko stěžejní,“prohlásil minulý týden Davutoglu po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Právě postoj našich západních sousedů je v turecké otázce klíčový. Německo zůstává pro Turky vstupní branou do Evropy a k tureckým kořenům se tu hlásí téměř tři miliony lidí. Blížící se konec víz v Německu podobně jako u nás štěpí koalici. Před uvolněním vízového režimu varoval například bavorský premiér a šéf CSU Horst Seehofer. „Mohlo by to vést k importu vnitrotureckých problémů na německou půdu,“prohlásil Seehofer pro list Bayernkurier.
Z Evropy ale přicházejí mnohem radikálnější hlasy. Maďarský premiér Viktor Orbán výměnu uprchlíků za konec víz považuje za „vydírání“. Kypr z historických důvodů jakoukoliv dohodu s Turky odmítá. Kritické hlasy se ale ozývají také z Itálie, Španělska nebo Francie. Česko prozatím volí podobně jako jiné země EU vyčkávací pozici. „Pokud Turecko všechna kritéria nesplní, nemůže dostat nějaké extra výhody,“říká ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Na druhé straně ovšem připouští, že až Ankara v hodnocení projde, konec víz zablokovat nepůjde. „Nedovedu si představit, že by Turci svou část dohody splnili a my tu svou nikoliv,“upozorňuje.
Letos se to nestihne
I kdyby do červnové lhůty Ankara vyhověla všem přáním EU, konec víz reálně letos beztak nenastane. „Pokud Turecko kritéria splní, Evropská komise doporučí zrušení vízové povinnosti. S tím musí souhlasit všechny členské země a Evropský parlament, což bude proces minimálně na půl roku,“popsal LN schvalovací proceduru státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.