EU chce oprášit dohodu s Libyí
Osmadvacítka připravuje plán spolupráce s libyjskou vládou na omezení přílivu uprchlíků ze severní Afriky, informoval web Spiegel Online. Jenže s jakou vládou v chaosem zmítané zemi?
TRIPOLIS/PRAHA Libyjské břehy celé roky sloužily jako konečný odrazový můstek pro vysněnou cestu do Evropy pro mnohé obyvatele afrického kontinentu. Odsud už je Evropa takřka na dohled. V uplynulých pěti letech se počet migrantů, kteří neváhají usednout do chatrných bárek a vydat se na cestu, mohutně zvýšil. valeckého náporu. Podle rakouského ministra vnitra Wolfganga Sobotky čeká v Libyi na cestu za lepším životem v Evropě v současnosti mezi 200 tisíci až milionem lidí.
Německý server Spiegel Online obdržel tajné unijní dokumenty, z nichž vyplývá, že osmadvacítka plánuje, jak tento příval omezit. K tématu se trochu vrací – v uplynulém roce se pozornost zaměřila především na uprchlíky z válkou zmítané Sýrie, Afghánistánu či Íránu, kteří takzvanou balkánskou cestou putují do Německa a Skandinávie. Interní dokument o 17 stránkách poslala unijní zahraniční služba (EEAS) členským státům k připomínkování, uvádí německý server. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v dokumentu představuje návrh dohody s libyjskou vládou národní jednoty na spolupráci při ochraně hranic a omezení počtu uprchlíků. V jistém smyslu podobné té, jakou Unie dohodla s Tureckem.
„Ve spolupráci s EU by libyjské úřady mohly vytvořit přechodná centra pro migranty a uprchlíky,“píše se v dokumentu. „Také je třeba uvažovat o detenčních centrech,“uvádí se dál v „nástřelu“dohody. Podobné dohody Unie držela s někdejším lídrem plukovníkem Kaddáfím, Spiegel tak hovoří o návratu k éře Kaddáfího. Dění v jedné ze zemí Maghrebu je pro starý kontinent velmi důležité. Nejen kvůli tomu, že Libye slouží jako brána do Evropy, ale i proto, že v zemi posilují přívrženci takzvaného Islámského státu, kteří ovládají část území. Užminulý týden unijní lídři hovořili v Bruselu o připravenosti podpořit tamní vládu národní jednoty, která vznikla pod záštitou OSN. Ta má za úkol opětovně sjednotit válkou rozštěpené území.
Jenže – a to vrhá stín i na možné fungování dohody – není jediným „kabinetem“v Libyi. Na území působí hned čtyři vlády, z toho jedna přidružená k IS.