Bruselský matrix: Silní a slabí lídři summitů
BRUSEL/ PRAHA Když za unijními lídry na bruselských summitech zaklapnou dveře jednacího sálu, novináři mají celé hodiny na spekulování, kdo z osmadvacítky setkání vytáhne svou národní kartu, kdo bude vše shazovat ze stolu, či kdo povede jednání.
Jistě, odpověď na poslední otázku je posledních pár let jasná: prim dle bruselských kuloárů hraje většinou německá kancléřka Angela Merkelová.
Bruselský server Politico.eu, úspěšná odnož amerického webu Politico, jenž referuje o dění na „kopci“nebo „vršku“, zkrátka z washingtonského Kapitolu, zpracoval schéma, v němž ohodnotil národní lídry a jejich ambasadory v Bruselu.
A to na silné a slabé, tedy úspěšné a méně zdatné při mnohdy dramatických vyjednáváních, jejichž cílem má být spokojenost celé Unie. „Politický matrix“vytvořil Ryan Heath, jedna z autorských hvězd, které Politico.eu – který tento měsíc slaví rok v ev- ropské metropoli – získal do své redakce.
Mimochodem Heath, někdejší mluvčí eurokomisařky Neelie Kroesové a mediální poradce bývalého předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa, pro server píše každodenní souhrn zpráv, který přichází do e-mailových schránek více než 40 tisícům odběratelů.
Někdy se tomuto souhrnu přezdívá bruselská „drbna“; s podobným modelem uspěl už dříve americký Politico.
V textu a grafech Heath na základě několika kritérií určuje, který stát má lídra silného a naopak. Je zřejmé, že vychází z uplynulé doby, kdy bezmála všechna jednání ovládla uprchlická krize a recepty, jak ji řešit.
Mezi lídry tak jednoznačně vévodí Merkelová. V závěsu za ní je italský premiér Matteo Renzi, britský premiér David Cameron či francouzský prezident François Hollande.
Na chvostu jsou naopak lídři Albánie, Černé Hory nebo Makedonie. Politico.eu do seznamu přidal i Turecko. Nikoli proto, že by
Kdo dominuje Evropě
předvídal brzký vstup země do EU, ale proto, že Ankara nyní bývá důležitým hráčem na summitech. A Turecko je kandidátskou zemí, vysvětlil Heath, jenž tamnímu premiérovi Ahmetu Davuto- gluovi přisoudil „silnou pozici“mezi lídry. V devítce těch nejsilnějších je ještě Maďarsko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko. Česká republika se podle schématu australského komentátora nachá- zí v lepším průměru. „Myslím, že velkou vypovídací hodnotu to nemá. V podstatě se soustředili jen na oblast migrace a ignorují, jak úspěšně vystupovali jednotliví premiéři třeba při dohodě s Vel- kou Británií nebo v diskusi o klimatu. Také velvyslance máme výrazně vlivnějšího, nejen v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky,“uvedl na obranu premiéra Bohuslava Sobotky a velvyslance Martina Povejšila státní tajemník pro Evropskou unii Tomáš Prouza.
„Na druhou stranu věta o tom, že jsme bývalé problémové dítě, které je teď holubicí ve V4, je vlastně moc hezká pochvala,“dodává optimisticky ke mapě s charakteristikami jednotlivých států (výběr z nich viz grafika).
Ostatně samo Politico.eu uvedlo, že v otázce kritérií „věda“velkou váhu neměla. Nicméně metodu použili. Hodnotili například, zda má ta která země stabilní vládu, kde je naopak úřednická či problematická (tady šly body dolů Španělsku a Irsku). Kdo chce, aby jeho země měla jiný přístup (Velká Británie a Řecko), kdo je týmový hráč (Belgie), kdo ne (Řecko) a mezi diplomaty, kde uspěl především Francouz, jaké mají zkušenosti a jak dlouho už v „bruselské bublině“, jak někdy sami připouštějí, žijí.