Zvyšme rozpočet na obranu

Chceme se vyvarovat unáhlených akvizic, říká náměstek ministra obrany pro řízení sekce ekonomické a majetkové Pavel Beran, a proto příprava jejich realizace trvá i několik let.

Armádní rozpočet se začal v posledních letech stabilně zvyšovat, je to adekvátní potřebám, či by bylo potřeba ještě přidat?

Pokud chceme hovořit o zachování alespoň elementární obranyschopnosti země, tak s ohledem na chybné systémové kroky v minulosti, jako bylo neuvážené rušení jednotek, opouštění perspektivních posádek, ne zcela účelné akvizice, snižování rozpočtu, je zvyšování rozpočtu naprosto nezbytné.

Od loňského roku až do střednědobého výhledu rozpočet roste o čtyři až pět miliard korun ročně. Takto sestavený rozpočtový výhled umožňuje postupně doplňovat počty vojáků a dále zahájit investiční projekty, které byly definovány Koncepcí výstavby Armády České republiky. Nicméně k dofinancování těchto projektů bude třeba dodržet koaliční dohodu, která je 1,4 procenta HDP v roce 2020.

Na druhou stranu současné tempo zvyšování rozpočtu je blízko reálným mož- nostem hospodárného nakládání resortu s těmito prostředky.

LN Jedním z dlouhodobých problémů je stabilita obranného rozpočtu. Jaká opatření by byla přínosná, aby se stabilitu dařilo udržet?

Kolísání obranných rozpočtů není žádné české specifikum, znají ho i v takových zemích, jako jsou Spojené státy americké nebo Izrael. Náklady na obranu mají vždy odpovídat aktuální situaci a reálným hrozbám. Chci věřit, že kolísání rozpočtu na obranu není náš dnešní problém.

Vláda ve svém programovém prohlášení stanovila nějaký cíl a ten dodržuje. Objem rozpočtu je jedna věc a možnost ho řídit je věc druhá. Čeká nás řada přezbrojovacích projektů. Chceme se vyvarovat unáhlených akvizic jako za našich předchůdců, a tak jejich poctivá příprava a realizace trvají i několik let.

LN Přišel jste ze soukromé sféry. Jsou některé zkušenosti přenositelné do státní správy?

Svět ministerstva je samozřejmě jiný než svět byznysu. Nicméně základní princip zůstává – používat selský rozum a řídit se podle čísel a faktů. Je zde však zásadní rozdíl, se kterým jsem denně konfrontován. V byznysu lze činit vše, co není zakázané, zatímco ve státní správě můžete činit jen to, co je povolené. A tak ne vždy lze selský rozum uplatnit.