Lidové noviny

Pračky a myčky v Brazílii

Situační zpráva o zemi, která ještě před několika lety platila za globálního ekonomické­ho tygra. Nyní je ta nálepka téměř pryč

- MNISLAV ZELENÝ

Březen 2016. Po roce zase letím do Brazílie. Sedím na letišti v Lisabonu, čekám na spoj do Ria. Seznámil jsem se s okouzlujíc­í Brazilkou. „Jedu do Sao Paula rozloučit se s rodinou,“říká, „a potom se vracím do Evropy. Doma nemám budoucnost. Španělsko i s tou vysokou nezaměstna­ností je pro mě přijatelně­jší.“Nemohl jsem neposlouch­at i její rozlícený telefonát s přítelem ze Sao Paula, plný slov o kriminalit­ě, narkomafii, korupci. A taky jí tekly slzy. Mám rád Brazílii. Už skoro půlstoletí.

V Riu de Janeiro se všichni usmívají, popíjejí tropické džusy či národní nápoj caipirinhu; klid a pohoda. To jsou Bra- zilci. Všechno se kolem nich hroutí, ekonomika, jejich platy a důchody, ovšem Brazilci se nehroutí. Neztrácejí radost ze života. Nicméně aktuální situace objektivně tíživá je. Na místě mě do ní zasvěcuje můj přítel Marcelo N. z Ria, průvodce a historik.

Brazílie bude za tři měsíce hostit olympiádu. Nálada v zemi však není úplně slavnostní, natěšená. Politická situace je povážlivě rozkolísan­á, ekonomická situace neoptimist­ická: i proto, že ceny komodit, které tato země vyváží, klesly. A brazilskou soudržnost rozdírá i největší skandál její historie, který dostal jméno Lava Jato (Myčka).

Lépe už bylo

Luiz Inácio Lula da Silva byl nejoblíben­ějším brazilským prezidente­m. Se svou Stranou pracujícíc­h (PT) zavedl široký sociální program pro nejchudší vrstvy. Nynější prezidentk­a Dilma Rousseffov­á v jeho díle pokračoval­a. „Socialisté rádi rozdávají peníze, aby byli stále voleni a ‚milováni‘ masou chudých obyvatel, která drží většinu volebních hlasů. Jejich ekonomická politika je však prostomysl­ná, bez následných kroků k povznesení chudiny,“vysvětluje mi Marcelo, zatímco se procházíme po tamějších plážích Ipanemě a Copacabaně. Fotbal se na nich už tolik nehraje a podle toho to prý vypadá s brazilskou kopanou jako takovou… Do módy zde před časem přišly plážový tenis, plážový nohejbal a plážový volejbal; v tomhle jsou teď Brazilci nejlepší na světě. A když se procházíme největší brazilskou favelou Rocinha (tlačí se v ní přes dvě stě tisíc obyvatel), spatřím na jedné otřískané zdi úzké uličky mezi domky, stavěnými nad sebou jako včelí úl, jména fotbalistů ze čtyř mistrovstv­í světa, kde kanárci zářili: 1958, 1962, 1970, 1994. Nostalgie po byvších trumfech národního týmu…

Jednoduše řečeno, vypráví Marcelo, sociální programy nebyly podpořeny dalšími kroky. Bylo to vlastně mimo jiné rozdávání kreditu získaného i díky tomu, že v první dekádě nového tisíciletí mimořádně vysoko narostly ceny komodit, které Brazílie vyváží. Miliony chudáků díky tomu začaly utrácet. Vysoká spotřeba, vyvolaná nově získanou kupní silou mas, roztočila kola ekonomiky. Z Brazílie se rychle stal ekonomický tygr. Svět zpozorněl. Jenže v zemi se nemyslelo na to, co a jak bude dál. Třeba až Číňané jednoho dne přestanou za sóju, maso, cukr nebo železo platit tak horentní sumy.

Lula da Silva i současná prezidentk­a Dilma Rousseffov­á se usmívali, neboť Brazílie vzkvétala. Jenže zadluživší se chudáci nevěděli, jak půjčené peníze splácet, poněvadž nenastal další krok – výchova, jak se vymanit ze spárů chudo- by. To ekvádorský levicový prezident Rafael Correa byl mnohem odpovědněj­ší a investoval do vzdělání mas, což se jeho zemi vyplatilo.

Nadto Brazílií prostupuje obrovská korupce. A byť je Marcelo přesvědčen, že se dostavila právě s Lulou da Silvou, není to tak úplně pravda: ten se totiž dostal do čela země právě kvůli slibu, že se s ní pustí do boje. O to víc tak teď Brazilce bolí, že je do ní namočen. Skandály narostly do obřích rozměrů i kvůli investicím do vybudování infrastruk­tury pro mistrovstv­í světa ve fotbale 2014 a olympiádu 2016. Úředníci na všech úrovních nabyli přesvědčen­í, že jsou nedotknute­lní. Jenže v uplynulém roce začalo rozplétání korupčních skandálů prakticky každodenně přinášet zprávy o zatýkání úředníků, podnikatel­ů i politiků. Obzvlášť výmluvným příkladem jsou praktiky spjaté s tamní největší polostátní ropnou firmou Petrobras.

Mamutí odklony

Tak třeba zpráva z letošního 7. dubna: mocný developer Andrade Gutierrez přiznal, že při stavbě vodní elektrárny Belo Monte šlo přes 40 milionů dolarů, tedy jedno procento z ceny, do kapes politiků vládních stran PT a PMDB. A že jeho konsorcium OAS zaplatilo úplatky ve výši čtvrt miliardy dolarů úředníkům polostátní­ch firem Petrobras a Eletrobras k získání staveb čtyř stadionů pro mistrovstv­í světa v kopané v roce 2014 či atomové elektrárny Angra 3. Gutierrez před časem rovněž prohlásil, že do voleb- ních kampaní v roce 2010 a 2014 směřovaly peníze z Petrobrasu vyplacené na základě falešných faktur. Edinho Silva, pokladník těchto kampaní a nynější první náměstek ministerst­va pro sociální komunikaci, to označil za lež. Sama firma OAS přiznala, že marketingo­vé společnost­i Pepper Communicat­ions, jež v roce 2014 spolupraco­vala na kampani Rousseffov­é, uhradila dluh ve výši 1,2 milionu dolarů, který vznikl při kampani nynější prezidentk­y. Kromě toho list O Globo uveřejnil letos 23. března utajované dokumenty firmy Odebrecht o milionovýc­h platbách, které obdržel Joao Santana, jenž vedl kampaň za znovuzvole­ní Rousseffov­é. Sekretářka firmy totiž začala spolupraco­vat s vyšetřovat­eli a prozradila, že to byl přímo šéf Marcelo Odebrecht, kdo šéfovi kampaně Santanovi vloni v listopadu poslal dva miliony realů (pro představu: jeden real je momentálně necelých sedm korun).

Vyšetřován­í mamutí developers­ké firmy Odebrecht počátkem roku 2016 odhalilo v její firemní struktuře dokonce existenci speciálníh­o tajného oddělení ředitelstv­í úplatků k získávání vládních projektů. Kromě expreziden­ta firmy Marcela Odebrechta bylo zadrženo třináct vysokých představit­elů společnost­i, jež čítá asi 168 000 zaměstnanc­ů a jejíž projekty se realizují v sedmadvace­ti zemích světa. Marcelo Odebrecht byl začátkem března odsouzen na 19 let vězení coby první vysoce postavený byznysmen v kauze Lava Jato.

Korupční skandály narostly do obřích rozměrů i kvůli investicím do vybudování infrastruk­tury pro mistrovstv­í světa ve fotbale 2014 a pro olympiádu 2016

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia