Pračky a myčky v Brazílii
Situační zpráva o zemi, která ještě před několika lety platila za globálního ekonomického tygra. Nyní je ta nálepka téměř pryč
Březen 2016. Po roce zase letím do Brazílie. Sedím na letišti v Lisabonu, čekám na spoj do Ria. Seznámil jsem se s okouzlující Brazilkou. „Jedu do Sao Paula rozloučit se s rodinou,“říká, „a potom se vracím do Evropy. Doma nemám budoucnost. Španělsko i s tou vysokou nezaměstnaností je pro mě přijatelnější.“Nemohl jsem neposlouchat i její rozlícený telefonát s přítelem ze Sao Paula, plný slov o kriminalitě, narkomafii, korupci. A taky jí tekly slzy. Mám rád Brazílii. Už skoro půlstoletí.
V Riu de Janeiro se všichni usmívají, popíjejí tropické džusy či národní nápoj caipirinhu; klid a pohoda. To jsou Bra- zilci. Všechno se kolem nich hroutí, ekonomika, jejich platy a důchody, ovšem Brazilci se nehroutí. Neztrácejí radost ze života. Nicméně aktuální situace objektivně tíživá je. Na místě mě do ní zasvěcuje můj přítel Marcelo N. z Ria, průvodce a historik.
Brazílie bude za tři měsíce hostit olympiádu. Nálada v zemi však není úplně slavnostní, natěšená. Politická situace je povážlivě rozkolísaná, ekonomická situace neoptimistická: i proto, že ceny komodit, které tato země vyváží, klesly. A brazilskou soudržnost rozdírá i největší skandál její historie, který dostal jméno Lava Jato (Myčka).
Lépe už bylo
Luiz Inácio Lula da Silva byl nejoblíbenějším brazilským prezidentem. Se svou Stranou pracujících (PT) zavedl široký sociální program pro nejchudší vrstvy. Nynější prezidentka Dilma Rousseffová v jeho díle pokračovala. „Socialisté rádi rozdávají peníze, aby byli stále voleni a ‚milováni‘ masou chudých obyvatel, která drží většinu volebních hlasů. Jejich ekonomická politika je však prostomyslná, bez následných kroků k povznesení chudiny,“vysvětluje mi Marcelo, zatímco se procházíme po tamějších plážích Ipanemě a Copacabaně. Fotbal se na nich už tolik nehraje a podle toho to prý vypadá s brazilskou kopanou jako takovou… Do módy zde před časem přišly plážový tenis, plážový nohejbal a plážový volejbal; v tomhle jsou teď Brazilci nejlepší na světě. A když se procházíme největší brazilskou favelou Rocinha (tlačí se v ní přes dvě stě tisíc obyvatel), spatřím na jedné otřískané zdi úzké uličky mezi domky, stavěnými nad sebou jako včelí úl, jména fotbalistů ze čtyř mistrovství světa, kde kanárci zářili: 1958, 1962, 1970, 1994. Nostalgie po byvších trumfech národního týmu…
Jednoduše řečeno, vypráví Marcelo, sociální programy nebyly podpořeny dalšími kroky. Bylo to vlastně mimo jiné rozdávání kreditu získaného i díky tomu, že v první dekádě nového tisíciletí mimořádně vysoko narostly ceny komodit, které Brazílie vyváží. Miliony chudáků díky tomu začaly utrácet. Vysoká spotřeba, vyvolaná nově získanou kupní silou mas, roztočila kola ekonomiky. Z Brazílie se rychle stal ekonomický tygr. Svět zpozorněl. Jenže v zemi se nemyslelo na to, co a jak bude dál. Třeba až Číňané jednoho dne přestanou za sóju, maso, cukr nebo železo platit tak horentní sumy.
Lula da Silva i současná prezidentka Dilma Rousseffová se usmívali, neboť Brazílie vzkvétala. Jenže zadluživší se chudáci nevěděli, jak půjčené peníze splácet, poněvadž nenastal další krok – výchova, jak se vymanit ze spárů chudo- by. To ekvádorský levicový prezident Rafael Correa byl mnohem odpovědnější a investoval do vzdělání mas, což se jeho zemi vyplatilo.
Nadto Brazílií prostupuje obrovská korupce. A byť je Marcelo přesvědčen, že se dostavila právě s Lulou da Silvou, není to tak úplně pravda: ten se totiž dostal do čela země právě kvůli slibu, že se s ní pustí do boje. O to víc tak teď Brazilce bolí, že je do ní namočen. Skandály narostly do obřích rozměrů i kvůli investicím do vybudování infrastruktury pro mistrovství světa ve fotbale 2014 a olympiádu 2016. Úředníci na všech úrovních nabyli přesvědčení, že jsou nedotknutelní. Jenže v uplynulém roce začalo rozplétání korupčních skandálů prakticky každodenně přinášet zprávy o zatýkání úředníků, podnikatelů i politiků. Obzvlášť výmluvným příkladem jsou praktiky spjaté s tamní největší polostátní ropnou firmou Petrobras.
Mamutí odklony
Tak třeba zpráva z letošního 7. dubna: mocný developer Andrade Gutierrez přiznal, že při stavbě vodní elektrárny Belo Monte šlo přes 40 milionů dolarů, tedy jedno procento z ceny, do kapes politiků vládních stran PT a PMDB. A že jeho konsorcium OAS zaplatilo úplatky ve výši čtvrt miliardy dolarů úředníkům polostátních firem Petrobras a Eletrobras k získání staveb čtyř stadionů pro mistrovství světa v kopané v roce 2014 či atomové elektrárny Angra 3. Gutierrez před časem rovněž prohlásil, že do voleb- ních kampaní v roce 2010 a 2014 směřovaly peníze z Petrobrasu vyplacené na základě falešných faktur. Edinho Silva, pokladník těchto kampaní a nynější první náměstek ministerstva pro sociální komunikaci, to označil za lež. Sama firma OAS přiznala, že marketingové společnosti Pepper Communications, jež v roce 2014 spolupracovala na kampani Rousseffové, uhradila dluh ve výši 1,2 milionu dolarů, který vznikl při kampani nynější prezidentky. Kromě toho list O Globo uveřejnil letos 23. března utajované dokumenty firmy Odebrecht o milionových platbách, které obdržel Joao Santana, jenž vedl kampaň za znovuzvolení Rousseffové. Sekretářka firmy totiž začala spolupracovat s vyšetřovateli a prozradila, že to byl přímo šéf Marcelo Odebrecht, kdo šéfovi kampaně Santanovi vloni v listopadu poslal dva miliony realů (pro představu: jeden real je momentálně necelých sedm korun).
Vyšetřování mamutí developerské firmy Odebrecht počátkem roku 2016 odhalilo v její firemní struktuře dokonce existenci speciálního tajného oddělení ředitelství úplatků k získávání vládních projektů. Kromě exprezidenta firmy Marcela Odebrechta bylo zadrženo třináct vysokých představitelů společnosti, jež čítá asi 168 000 zaměstnanců a jejíž projekty se realizují v sedmadvaceti zemích světa. Marcelo Odebrecht byl začátkem března odsouzen na 19 let vězení coby první vysoce postavený byznysmen v kauze Lava Jato.
Korupční skandály narostly do obřích rozměrů i kvůli investicím do vybudování infrastruktury pro mistrovství světa ve fotbale 2014 a pro olympiádu 2016