Scheinpflugová a Peroutka na Strži
Dnes ve 14 hodin se v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše slavnostně otevírá nová expozice věnovaná Ferdinandu Peroutkovi a Olze Scheinpflugové. Výstava prezentuje celou řadu neznámých fotografií ze soukromých archivů.
Osvých pobytech na Strži u přítele Čapka Ferdinand Peroutka s odstupem desetiletí napsal: „Vidím naši skupinu, jak jsme sedávali na letním sídle Karla Čapka na zeleném trávníku pod vysokými vrbami, od potoka válo chladem a šaty našich žen byly bílé. A my jsme mysleli, že jsme věční. Ale nyní vím, že jsme byli malá skupina na dlani nemilosrdného času. Ale já věřím, že něco zbude. Snažili jsme se – a jednoho dne národ bude obrozen také z našeho snažení.“
Hospodářsky jsme na tom děsně, ale my už jsme si zvykli každých deset let ztratit všechny majetky. Jen kdyby nám zůstala svoboda.
Nová expozice v Čapkově letním domě, kterou právě tato slova otevírají, se snaží přiblížit dvě nejvýznamnější osobnosti z těch, které po spisovatelově boku sedávaly „pod vysokými vrbami“: jehomanželku Olgu a novináře Ferdinanda Peroutku.
Peroutkův pokojík
Bývalý úřednický dům, patřící k blízkým železárnám, dostal Karel Čapek k doživotnímu užívání v roce 1935 jako svatební dar od Václava Palivce, bratra svého švagra, průmyslníka a majitele panství Osov. Dvoupatrová vila pod hrá- zí rybníka Strž se brzy stala živým společenským centrem, kam manželé Čapkovi zvali své přátele z uměleckých a kulturních kruhů. Peroutka tu byl zejména v letech 1937–1938 tak častým hostem, že dostal k dispozici podkrovní hostinský pokoj, familiárně pak zvaný „peroutkárna“. Pokoj, v němž jsou k vidění autentické Peroutkovy předměty jako župan, šála, svetr, sady dýmek, houpací křeslo nebo buršikózní čepička patřící jeho fence Pixii, bude asi hlavním magnetem expozice. Předměty, stejně jako množství nikdy nepublikovaných fotografií, poskytla Peroutkova manželka Slávka.
Výstava působí svěžím vizuálním dojmem a v rozumné míře užívá i moderní techniku. Na dotykové obrazovce je možné prohlížet si archivní fotografie a na upraveném historickém radiopřijímači pustit autentické záznamy z Čapkova pohřbu nebo Peroutkovy kouzelné vzpomínky z konce 60. let, jak začínal o čtyřicet let dříve psát své Budování státu (jeho sešitové vydání je na výstavě rovněž k vidění). Škoda jen, že tímto způsobem nebyly prezentovány i ukázky z Peroutkových „talků“– pravidelných komentářů – vysílaných Rádiem Svobodná Evropa.
Život po Čapkovi
Olga Scheinpflugová je již přítomna v čapkovské expozici v přízemí a prvním patře památníku: výstava v podkroví se tak logicky zaměřuje na její život „po Čapkovi“. Přes omezený prostor se ji snaží prezentovat jako výjimečnou herečku, plodnou autorku románů a divadelních her a především charakterní ženu, která za války odmítala nabídky ke kolaboraci od Emanuela Moravce se stejnou vervou, jako se po roce 1948 bránila svodům Václava Kopeckého.
Také zde je k vidění řada osobních předmětů: flakony parfémů, šaty, v nichž vystupovala, líčidla. Roztomilý je lístek, jímž Karel Čapek gratuluje slečně Olze Scheinpflugové k osmnáctým narozeninám – v den, kdy jí bylo jedenadvacet.
Dopis, který napsala Olga Scheinpflugová tři dny před smrtí do New Yorku svému příteli Karlu Steinbachovi, stojí za delší citaci: „Karlíčku, přijede do New Yorku Havel. Je to dnes nejslavnější dítě v naší dramatice, jeho hry hraje celý svět. Politicky ohromný, v posledních Literárkách měl článek o nové demokracii, který Ti veze. Jede na interview s lidmi v emigraci, dej ho dohromady s těmi, co za to stojí. Je to pro vlast i pro ně. Butnota (přátelská přezdívka Ferdinanda Peroutky z anglického „but not“– pozn. red.) také. On je úžasně solidní. (...) Tady se vyšetřuje smrt Jana Masaryka, kdekdo je tázán, mají snahu dát všechno do pořádku. Ty nevíš, co je to, mít zase historii. Hospodářsky jsme na tom děsně, ale my už jsme si zvykli každých deset let ztratit všechny majetky. Jen kdyby nám zůstala svoboda.“
O svobodu, i tu relativní, Češi čtyři měsíce po smrti Olgy Scheinpflugové přišli. Ferdinand Peroutka zemřel v exilu. Ale národní obroda po roce 1989 skutečně čerpala mnohé ze snažení Peroutky a jeho přátel.
Památník Karla Čapka ve Staré Huti. Otevřeno denně kromě pondělí 9–17.