Založte si

Komunitní neboli sdílené zahrady nemusejí vznikat jen v hipsterských čtvrtích velkých měst: prostor pro jejich založení je na sídlištích, střechách firemních budov, u veřejných institucí nebo třeba u škol. Potenciál podobných míst je velký. Kromě pěstební plochy, která poslouží městským zahradníkům, se sdílená zahrada může stát místem, kam zajdete na koncert či na workshop nebo kde si se sousedy uspořádáte grilovačku.

Desatero pro rozjezd

Sousedská výpomoc je u zakládání sdílených zahrad klíčová. Nejvíc se většinou angažují ti, kdo bydlí nejblíž. „Důležité je sehnat vhodný pozemek, neméně důležité je ale nebýt na rozjezd celého projektu sám,“říká Radka Pokorná ze společnosti Kokoza, která se zabývá propagací kompostování a pěstování ve městě. Na interaktivní mapě, zveřejněné na jejích webových stránkách, naleznou zájemci o inspiraci nejen zhruba třicítku fungujících komunitních zahrad, ale také třeba umístění komunitních kompostérů, zelené balkony nebo městské zahrady.

Také tu je k dispozici desatero rad, díky nimž by rozjezd projektu sdílené zahrady měl být jednodušší. Nejdůležitější je samozřejmě nalezení optimálního prostoru, kterým může být jakákoliv nevyužitá, pokud možno oplocená plocha. Může být klidně i zpevněná, protože pěstovat se dá v nádobách či pytlích. Druhou nezbytnou součástí je spoluúčast lidí, kteří mají čas a energii a hodlají je do projektu investovat.

S jakými problémy se potýkali ti, kterým se již podařilo komunitní zahradu založit? „Nejtěžší bylo sehnat peníze na základní fungování zahrady a dobrovolníky, kteří by pomohli uvést nápad do života. Nejvíce času následně zabrala úprava terénu tak, aby vyhovoval požadavkům pro pěstování zeleniny,“říká Iva Skalická z komunitní zahrady Prazahrada u Ókáčka v Lanškrouně. Pozemek zde získali od soukromé firmy, která umožnila zřídit zahradu na nevyužité parcele. Zuzana Pučoková z havířovského centra Hravá zahrada, které provozuje dvě komu-