Íránci krouží kolem českého jádra
PRAHA Na politické delegace jsou v Ústavu jaderného výzkumu (ÚJV) v Řeži u Prahy zvyklí. Obvykle pro ně připraví běžnou prohlídkovou trasu pro laiky. Dnešní návštěva bude ale unikátní. Do Řeže přijede Alí Akbar Sálehí, jeden z nejvyšších představitelů íránského režimu, který je coby viceprezident pravou rukou hlavy státu Hasana Rúháního.
Sálehí je ovšem zároveň přední odborník na jádro. Absolvoval prestižní Massachusettský technologický institut v USA a od roku 2013 vede Íránskou organizaci pro atomovou energii. V Řeži už se proto těší, že tentokrát nezůstane u objasňování základních principů využití jádra.
„Máme naplánovaný tříhodinový program včetně vysoce odborné debaty,“řekl LN Milan Mika, marketingový ředitel ÚJV.
Špičkové badatelské pracoviště v Řeži, při němž za bezmála 2,5 miliardy korun z peněz Evropské unie vzniklo evropské centrum pro udržitelnou energii (SUSEN), není jedinou „jadernou“zastávkou na Sálehího cestě do Česka. Setká se nejen se svým českým protějškem Danou Drábovou, která vede Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ale i s řadou politiků.
O českém atomovém know-how se bude mluvit také na politických schůzkách. Sálehí se setká s premiérem Bohuslavem Sobotkou, ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a šéfem resortu průmyslu Janem Mládkem. „Budeme zkoumat různé možnosti spolupráce v jaderné oblasti,“potvrdil Zaorálek.
Návštěva íránského „atomového cara“, jak se Sálehímu přezdívá, zapadá do mezinárodního oteplení politických vztahů. Loni v létě se Írán po téměř dvouletém jednání dohodl s USA, Británií, Francií, Ruskem, Čínou a Německem na omezení svého jaderného programu. Letos v lednu pak EU a USA na oplátku zrušily mezinárodní sankce uvalené na Teherán.
Brána do Persie
Konec sankcí už přinesl Česku první kontrakty. Společnost Energo-Pro dodá do Íránu vodní turbíny za 400 milionů korun, opavský výrobce důlních strojů Ostroj dojednává obchod v hodnotě desítek milionů eur. Oboje v rámci projektu Brána do Persie, který spustila Hospodářská komora.
Ke strojírenství a hornictví by se brzy mohly přidat i jaderné technologie. „Na světě je možná jen dvacítka zemí, které mají přístup k nukleárnímu know-how. A země, jako je Česko nebo Slovensko, se v byznysu pohybují celá desetiletí. Proto s nimi chceme spolupracovat,“řekl mluvčí Íránské atomové agentury Behrúz Kamálvandí agentuře Fars.
Česko má šanci uspět v některých dodávkách či expertízách pro dva klíčové atomové projekty v Íránu. Prvním je přeměna zařízení ve Fordó, kde se v minulosti obohacoval uran. Na základě dohody z loňského července musí Teherán odstranit téměř dvě třeti-
1974 Íránský šáh Muhammad Rezá Páhlaví oznámil cíl postavit jaderné elektrárny o celkovém výkonu 23 000 MW. Ušetřená ropa a plyn měla jít na export.
1975 Začala výstavba atomové elektrárny v Búšehru. Zakázku získal Siemens, který chtěl v Íránu postavit kopii svého reaktoru v německém Biblisu.
1979 Íránská revoluce projekt zastavila kvůli napojení na západní technologie. V Búšehru zůstal téměř kompletní první blok a rozestavěný blok číslo 2.
1995 Zakázku na dokončení Búšehru získali Rusové. Elektrárnu osadili svým reaktorem typu VVER,
2000 V Natanzu vzniká podzemní továrna na obohacování uranu, poté Íránci spustili zařízení ve Fordó. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii tam neměli přístup a OSN Írán podezírala, že obohacování je zástěrkou pro vývoj jaderných hlavic.
2011 Búšehr začal dodávat elektřinu do sítě. Ruský Rosatom později získal kontrakt na výstavbu dalších dvou bloků.
2015 Írán podepsal s šesti světovými mocnostmi dohodu o přeměně jaderného programu pod mezinárodním dohledem. ny centrifug a Fordó přeměnit ve výzkumné centrum. To vše pod patronací EU. „Naše spolupráce by mohla začít právě ve Fordó,“prohlásil minulý týden Sálehí.
Detaily, jak přesně se EU zapojí, známé nejsou. Velké naděje si samozřejmě dělají Francouzi, kteří jsou vedle Britů jadernou velmocí EU. Jenže Česko může kromě zmíněného centra SUSEN nabídnout i něco navíc – zkušenosti s ruskými technologiemi. A o ty jde v Íránu především.
Druhým projektem, v němž by Česko mohlo bodovat, jsou plány na dostavbu nových jaderných zařízení. Írán dostavuje další dva bloky elektrárny v Búšehru, generálním dodavatelem je ruský státní koncern Rosatom. Uvažuje se navíc i o čtvrtém a pátém bloku.
Ruské know-how? Známe
Klíčové přitom je, že dosud jedinou atomovou elektrárnu v Íránu pohání reaktory typu VVER o výkonu tisíc megawattů. Tedy stejná zařízení, která fungují v Temelíně a Dukovanech. „Česko má zkušenosti s modernizací a údržbou ruských technologií a zároveň je členem EU. V tom můžeme zabodovat,“řekl LN zdroj z diplomatických kruhů.
Ruské stopy najdeme nejen v českém atomovém know-how, ale i v investicích do jádra. Firma Škoda JS, která se specializuje na jaderné strojírenství, patří do ruské skupiny OMZ. Prostřednictvím Škody JS ostatně Rusové drží i minoritní podíl v ÚJV.
Česko ovšem není jedinou zemí EU, která by v Íránu díky ruským jaderným konexím mohla bodovat. Z Prahy odlétá Sálehí na Slovensko. V únoru pak navštívil Maďarsko, kde podepsal memorandum o společném vývoji malého atomového reaktoru o výkonu 25 megawattů. Ten by měl být určen pro asijské a africké trhy.