Insolvenční novela příliš posiluje stát
Nejen ostravské „rande“ministra se šéfy soudu na severu Moravy kvůli OKD hýbe justicí. Na tvrdý odpor narazila i Pelikánova novela insolvenčního zákona, která může ovlivnit krach OKD.
PRAHA Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se všemožně snaží zajistit výhodnější pozici státu v případném insolvenčním řízení, které se může dotknout OKD. Jel se dokonce osobně do Ostravy podívat, aby se o schopnosti tamní justice přesvědčil. Podle předsedkyně ostravského krajského soudu Ivy Hrdinové se její úřad potýká s podstavem 20 soudců a chybějí mu i asistenti.
„Samozřejmě odhadujeme, že půjde v případě insolvence OKD o náročné řízení. Je jasné, že na to bude muset být připraven nějaký tým. A pokud tam nebude dostatek lidí, operativně je doplníme,“řekl LN Pelikán, který před třemi týdny na toto téma s Hrdinovou a místopředsedou soudu Rostislavem Krhutem jednal.
Automatické přidělování
V justičních kruzích LN narazily na informaci, že existuje předem vytipovaný okruh lidí, kteří by měli insolvenci a především vypořádání nároků věřitelů OKD na starosti.
Podle kuloárových zpráv by se případem měl zabývat místopředseda krajského soudu Rostislav Krhut a jeho kolega Petr Budín a v roli insolvenční správkyně by se údajně měla objevit Kateřina Martínková, která v současnosti řeší osudy vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva.
Že by na uzavřeném jednání padla konkrétní jména, však jak ministr Pelikán, tak předsedkyně Hrdinová vyloučili. Jména soudců i insolvenčních správců generuje v losování počítač. „Těžko mohlo padnout jméno soudce, protože tam návrh (na insolvenci OKD – pozn. red.) není. Pokud tam vůbec přijde, bude to vylosované příslušným elektronickým kolečkem jako v každé jiné věci. Co se týče insolvenčního správce, jméno se generuje kolečkem také,“sdělila LN Hrdinová, která coby šéfka soudu určuje insol- venční správce v konkrétních kauzách.
V budoucnosti však může otázka výběru insolvenčních správců v krachujících hornických společnostech vypadat dosti odlišně. Měla by přejít na vládu. Počítá s tím Pelikánova novela insolvenčního zákona, které se přezdívá lex OKD, jež je ve zkráceném připomínkovém řízení. Vtip je v tom, že by podle ní mohli politici vybrat vhodného insolvenčního správce i zpětně.
Kontroverzní novela
Návrh obsahuje pasáž, která svěřuje pravomoc výběru insolvenčního správce do rukou ministra financí. Jenže to narazilo na odpor dalších ministrů. Proto se nově hovoří o variantě, že by insolvenčního správce v hornických společnostech, které nebudou schopny splácet závazky, vybírala vláda.
Jenže to se příliš nelíbí odborníkům. „Nestandardní je to, že bych měl coby předseda krajského soudu ustanovit ze seznamu konkrétního správce, kterého mi navrhne vláda. Tento moment se mi jeví jako příliš velké posílení role státu v insolvenčním řízení,“napsal LN Luboš Dörfl, předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem. Dle něj by mělo stačit, pokud by předsedové krajských soudů vybrali jednoho ze seznamů insolvenčních správců. A to rozhodně není ojedinělá kritika novely.
Úprava zákona je podle důvodové zprávy vyvolána potřebou zmírnit sociální a environmentální dopady úpadku hornických společností. „Je zde riziko, že fakticky bude veřejný zájem posuzovat insolvenční správce jmenovaný na návrh jednoho z věřitelů,“zní připomínka Úřadu vlády. Tím se odklání od dosavadní praxe, v níž insolvenční zákon dbá na to, aby důležitá rozhodnutí byla v rukou věřitelů.
Podle některých soudců je dosti problematické také to, že by vláda mohla dosadit „svého“správce i do již rozběhnutých insolvencí. „To považuji za vrcholně problematické, protože by šlo o vysloveně retroaktivní ustanovení, které by mohlo být shledáno případně neustavní,“řekla LN šéfka soudu Hrdinová.
S tím ale Pelikán nesouhlasí: „U procesních norem, na rozdíl od hmotněprávních, je normální, že se vztahují i na existující procesněprávní vztahy, tedy na běžící řízení.“