Odměny úředníků? Vede Mládkův resort
Podezřele vysoké finanční prémie z nedávných let jsou dobrým důvodem k inventuře platů a odměn zaměstnanců jednotlivých ministerstev. Server Lidovky.cz připravil pomyslný žebříček resortů, které vyplatily na odměnách úředníkům nejvíce.
PRAHA Přehledem nejvyšších udělených odměn pro ministerské úředníky uzavírá server Lidovky.cz každoroční inventuru. Hitparádou loňských odměn nečekaně zamíchal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Ačkoli štědrost jeho resortu k podřízeným obsadila osm příček z deseti, odmítl Mládkův úřad zveřejnit jména odměněných úředníků. Data poskytl v anonymní podobě, ačkoli například „náměstek 5“inkasoval odměnu 1,3 milionu, což bylo dokonce o necelých 300 tisíc více, než si za celý loňský rok vydělal na hrubé mzdě.
A stejně tak i dalších sedm míst v přehledu nejvyšších odměn obdrželi anonymní zaměstnanci ministerstva průmyslu. I jejich statisícové prémie mnohdy překračují roční výdělky jejich kolegů na pozicích ředitelů odborů. Pro představu: například „ředitel odboru 28“si k platu vysloužil 680 tisíc navrch, zatímco jeho kolega „ředitel odboru 19“si za celý rok vydělal 581 tisíc korun a odměnu získal „jen“ve výši 230 tisíc.
Server Lidovky. cz žádal podrobnější vysvětlení odměn, jejichž výše trumfla například i odměnu pro Janu Nagyovou (dnes Nečasovou) za éry premiéra Petra Nečase. „Za splnění vysoce prioritního úkolu národohospodářského významu, kterým bylo úspěšné čerpání evropských fondů. Nejde o roční odměny, ale prémie za dočerpání 100 procent finančních prostředků určených na Operační program Podnikání a inovace,“napsal mluvčí František Kotrba s tím, že většina odměn šla na účet Evropské unie. Zároveň do- dal, že se jednalo o „zcela mimořádné“bonusy.
Ministr vysvětluje
Ačkoli ministr Mládek uvedl, že si za vyplacenými odměnami stojí, napsal svým zaměstnancům dopis, ve kterém se statisíce navrch pro vybrané úředníky jal vysvětlovat. Motivační pobídky, jak o odměnách Mládek ve zprávě o čtyřech odstavcích hovoří, se týkaly zaměstnanců, jejich úkolem bylo vyčerpat evropské peníze v maximální možné výši.
Možnost umístit se v žebříčku odměn tak ostatní resorty dostaly až na devátém místě. To obsadil Zdeněk Adamec, který působí jako náměstek ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU ČSL). Za celoroční práci obdržel k celkem milionovému platu dalších 442 tisíc korun navrch. Pro ilustraci: od místa předchozího, tedy osmého, to činí rozdíl přesně 198 240 korun.
Mimochodem Jurečkův resort jako jeden z mála poskytuje k datům také podrobné vysvětlení, za co byl daný úředník odměněn. Místo fráze „mimořádné a významné pracovní úkoly“tak například u Adamce stojí, že čtyři sta tisíc získal za „dokončení dotační akce Kladruby, přípravu nového systému podpory NNO“. Podobně se se zdůvodněním odměn vypořádává i resort spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) či ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL).
Ačkoli se ke zveřejňování odměn úředníků placených z veřejných peněz několikrát vyjádřil Nejvyšší správní soud, který jasně konstatoval, že jména včetně odměn jsou úřady u vysokých manažerů povinny zveřejňovat, každoročně se objevují rebelové.
Utajovat odměněné úředníky se rozhodl například resort životního prostředí pod vedením Richarda Brabce (ANO). Přitom ještě předloni jména zveřejnil. Proč jednou zákon dodrží a podruhé se ho vědomě rozhodne porušit?
„Takovéto plošné, neomezené zveřejnění osobních údajů svých zaměstnanců považuje ministerstvo za nepřípustný a neodůvodněný zásah do jejich soukromí. K nutnosti důraznější ochrany svých zaměstnanců ministerstvo přistoupilo i v důsledku negativ- ních reakcí, jimž někteří naši zaměstnanci po zveřejnění informací čelili,“vysvětlila mluvčí resortu Petra Roubíčková.
Právě argumentem, že zaměstnanci čelí negativním reakcím, se úřady zaklínají poměrně často. Přitom kritika jde v opačném směru a objevuje se spíše tehdy, když úřady odmítnou dodržet zákon a údaje zveřejnit. Na takové často nepomáhá ani argument, že jmenný seznam odměněných úředníků zveřejňuje ministerstvo spravedlnosti, které slouží jako hlídací pes dodržování českých zákonů. Pozici informační barikády už tradičně zaujal i úřad ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Ten při letošním vyřizování žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím použil tak- tiku zdržování, obstrukcí a výmluv.
Formulace o úspěšně splněných mimořádných či zvlášť závažných pracovních úkolech, ze které nelze zjistit, za co konkrétně si daný úředník odměnu vysloužil, používají takéministerstvo financí, ministerstvo vnitra či resort obrany. Naopak obrat v pozitivním slova smyslu učinil resort zdravotnictví pod vedením Svatopluka Němečka (ČSSD). Ten se po tajnostech z minulých let rozhodl jména odměněných úředníků zveřejnit hned napoprvé.