Měli ho už pět let, tvrdí novinář

WASHINGTON/PRAHA Staré známé přísloví praví, že pod svícnem je největší tma. Avšak příběh o tom, kterak nejhledanější muž světa, jenž se v lepším případě pár měsíců, v tom horším několik let, ukrýval v rozlehlém opevněném komplexu pouhý kilometr od výcvikového centra pákistánské armády, obklopen navíc domy jejích důstojníků ve výslužbě, působí i přes ono přísloví pozoruhodně.

S mimořádně třaskavým obviněním přišel jen několik dní před výročím operace, při níž byl zabit Usáma bin Ládin, americký investigativní novinář Seymour Hersh. Nositel Pulitzerovy ceny za zpravodajství o americkém masakru ve vietnamském My Lai ve své nové knize tvrdí, že příběh o likvidaci islámského radikála, jak ho zná veřejnost, je jen fikce vymyšlená Bílým domem.

O okolnostech dopadení nejhledanějšího teroristy se vedou spekulace prakticky ode dne, kdy byla oznámena jeho likvidace. Hovořilo se mimo jiné o tom, že se jeho identitu podařilo potvrdit díky vzorkům tajně odebraným jeho dětem při programu plošného očkování proti obrně.

Hersh však s odkazem na zdroje v řadách bývalých vysokých důstojníků USA i Pákistánu přichází s mnohem pikantnějším tvrzením. Uvádí, že bin Ládin byl ve skutečnosti dopaden už v roce 2006, a to pákistánskými tajnými službami v pohoří Hindúkuš poté, co uplatily některé tamní kmenové vůdce. Údajně na tom v té době nebyl zdravotně dobře. Dalších pět let pak měl být až do své smrti držen na pokyn pákistánské vlády právě v onom domě na okraji Abbottábádu, kam nakonec vtrhlo americké komando.

Americký novinář k tomuto již tak smělému tvrzení nicméně přihazuje další: „Pákistánští představitelé to udělali, protože je o to požádali Saúdové. Saúdové nechtěli, aby ho Američané vyslýchali,“nechal se Hersh slyšet v rozhovoru pro pákistánský list Dawn.

Bin Ládin byl sice saúdskoarabského občanství oficiálně zbaven králem již v roce 1994. Spekulace o možné podpoře al-Káidy, včetně útoků z 11. září 2001, ze strany některých vysoce postavených osob v království, neutuchají.

Podle Hershe saúdsko-pákistánská dohoda dobře fungovala do doby, než se o bin Ládinově přítomnosti v Abbottábádu dozvěděli Američané. Pákistánská vláda pak zatlačena do kouta jednak obavami z toho, že Washington v rozhořčení utne štědrou rozvojovou pomoc i že přijde o významného spojence proti svému největšímu rivalovi – Indii –, prý souhlasila s bin Ládinovou likvidací.

Hersh tak zpochybňuje vlnu nevole, které se strhla ze strany pákistánské vlády poté, co Američané provedli operaci údajně bez jejího vědomí. Podle něj Islámábád s Washingtonem uzavřel dohodu, že americké složky vtrhnou do bin Ládinova sídla tak, aby to vypadalo, že o tom Pákistánci nic předem netušili. Kritici však Hershova tvrzení označují za fantaskní a postrádající důkazy. mia