Putinova generálská rošáda
Ruský prezident jmenuje a odvolává vysoké vládní úředníky, ministry, generály i vyšetřovatele. Vytváří nové ozbrojené složky a připravuje se na kruhovou obranu před stále více se blížícím NATO.
MOSKVA/PRAHA Osm vysoce postavených představitelů ruského ministerstva vnitra, obrany i vyšetřovacího výboru zbavil ruský prezident Vladimir Putin funkcí. Krátká zpráva o této události, ovšem bez jakéhokoliv komentáře, se objevila na vládním webu a ve státní televizi Rossija 24 v předvečer svátečního dne 1. května. Kreml často provádí zásadní kádrové změny během svátků nebo těsně před nimi, kdy se pozornost občanů soustředí na oslavy a řada médií vůbec nevychází.
O svou funkci nečekaně přišel například moskevský velitel Federální služby výkonu trestů, náměstek ministerstva vnitra pro Krym či velitel hlavní správy ministerstva pro výjimečné situace v jihosibiřské republice Chakasije. Pohyb nastal i v nejvyšších patrech ruského vyšetřovacího výboru. Igor Krasnov, jeden z nejslavnějších ruských vyšetřovatelů, byl jmenován do funkce zástupce šéfa vyšetřovacího výboru. Naopak dva jiné důstojníky stejných funkcí prezident s okamžitou platností zbavil.
Rošáda, kterou prezident prove- dl se svými generály, může souviset s určitou nervozitou, která vládne v poslední době v ruských silových resortech a se snahou Kremlu dosadit na všechna důležitá křesla absolutně loajální muže v uniformách. Hlavní důvody jsou podle ruských analytiků tři: zhoršování vztahů Ruska se Západem včetně trvající mezinárodní izolace Moskvy, nespokojenost části ruské mocenské elity se způsobem, jakým Putin řídí zemi, a nedostatečné financování řady státních úřadů.
Kreml obchází obavy z barevných revolucí
V dubnu už prezident zásadním způsobem reformoval část ministerstva vnitra, a tím připravil řadu vysokých důstojníků o křeslo. Federální službu pro kontrolu obchodu s drogami a Federální migrační službu likvidoval jako samostatné struktury, údajně z úsporných důvodů.
Ve stejnou chvíli Putin naopak vytvořil novou bojovou jednotku, jejíž rozpočet rozhodně převýší rozpočty obou zaniklých institucí – Federální službu vojsk Národní gardy. Do jejího čela postavil člověka, který vyniká absolutní loajalitou, svého bývalého ochránce, někdejšího šéfa služby bezpečnosti prezidenta generála Viktora Zolotova. Podle ruských nezávislých médií je hlavním úkolem národní gardy dohled nad pořádkem v zemi a zabránění tzv. barevné revoluci. Právě změny režimů, které proběhly v Gruzii a nedávno i na Ukrajině, jsou noční můrou Kremlu.
Hrůzu z barevných revolucí, která panuje v ruském politickém vedení, potvrdili minulý týden i představitelé vojenské elity Ruska na v pořadí už páté Moskevské konferenci omezinárodní bezpečnosti. Z vystoupení náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerije Gerasimova vyplynulo, že terorismus je důsledkem právě tzv. arabského jara. To označil za výsledek „pokusů přenést hodnoty západní demokracie do zemí s osobitoumentalitou, duchovními hodnotami a tradice- mi“. Jako příklad uvedl Gerasimov Sýrii, kde podle něj vnější síly podle „propracovaných metodik“organizovaly protestní akce, poté „ozbrojené útoky na představitele státní moci a nakonec masivní nástup teroristických formací“.
Barevné revoluce se letos poprvé staly součástí oficiálního programu konference a byly zařazeny mezi hlavní hrozby. Jedna ze sekcí nesla dokonce název Barevné revoluce a regionální bezpečnost – role armády v zajištění stability státu. Po vyslechnutí pří- spěvků je snaha Putina vybudovat si mocný ozbrojený aparát v podobě Národní gardy, která ho má chránit před převratem inscenovaným ze zámoří, mnohem pochopitelnější. „Vzpomeňme frázi, že zneužívání moci vyvolává revoluci. Ale důsledky jakékoliv revoluce jsou horší než důsledky jakéhokoliv zneužívání,“prohlásil prezident Ústavu Blízkého východu a sklidil bouřlivý potlesk.
Vyslovil to, co ostatní pouze naznačovali: pokud armáda a vládní elita dokáže ubránit sebe, ubrání tak i svou zemi a žádné revoluce tam neproběhnou, i když je možné takový postup označit za nedemokratický.
Barevné revoluce jsou podle ruských analytiků jedním ze způsobů, jak se NATO snaží destabilizovat situaci v Rusku
Postup NATO směrem k ruským hranicím
Barevné revoluce jsou podle ruských vojenských analytiků jen jedním ze způsobů, jak se NATO snaží destabilizovat situaci v Rusku. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který minulý týden poskytl rozsáhlý rozhovor švédským médiím, se infrastruktura NATO už blíží „k ruskému prahu“. „Když přijímáme opatření, abychom si mohli být jisti svou bezpečností, říkají nám, že to my se blížíme k Alianci. Jenže ve skutečnosti to k nám se plíživě přibližují hranice NATO,“uvedl ministr.
Připomněl incident, kdy ruský letoun Su-24 přelétal nad Baltským mořem ve velmi těsné blízkosti amerického torpédoborce. Podle šéfa ruské diplomacie to ale bylo právě naopak, protože americká loď se blížila k ruské vojenské základně.