Karel IV. a jeho děti
V roli zajistitele budoucnosti dětí výhodnými sňatky obstál, mnohé z nich se ale nedožily dospělosti
Pro panovníka bylo klíčové zajistit pokračovatele rodu a synovi předat vládu. S tím se pojilo rovněž zajištění dětí. Dcerám se zpravidla co nejrychleji hledala výhodná partie, a jakmile se dohodla výše věna, cestovala dívka obvykle na dvůr ženicha. Stalo se tak např. u nejstarší Karlovy dcery Markéty, která vyrůstala na uherském dvoře, kde se měla stát chotí následníka. Zaslíbena byla již jako tříletá. Obdobné potkalo i její mladší sestru Kateřinu, v 15 letech provdanou za Rudolfa IV. Habsburského. Na rakouském dvoře žila od šesti let.
Dohadování sňatku se týkalo i chlapců. V případě kralevice Václava (IV.) začal Karel jednat o nevěstě, když bylo synovi půl roku. Vyhlédl tříletou dceru norimberského purkrabího Fridricha V. z Hohenzholernu. O dva roky později však hledal nevěstu pro změnu na uherském dvoře, ale nakonec vybral Johanu Bavorskou. Václav dosahoval devíti let.
Výhodně chtěl zajistit manželství i mladšímu Zikmundovi. Hned po jeho narození se opět dohodl s norimberským purkrabím na dívce, kterou zamýšlel pro Václava. Později Zikmundovi hledal partii také v Uhrách.
Pro třetího synka Jana Zhořeleckého započal s domlouváním nevěsty ve třech letech chlapcova života. V jeho případě zamířil na sever, ke dvoru meklenburských vévodů. Pokud by záměr nevyšel, byla v záloze vnučka švédského krále. Jak je patrné, dohody se měnily podle aktuální politické strategie.
Otcovská péče?
V případě domlouvání sňatků Karel nečinil nic jiného než jiní vládci. Ale jaký byl otec? Optikou hledání vhodných sňatků mistrný. Pohledem péče o děti se nepochybně snažil o co nejlepší průpravu do rolí, které měly napříště zastávat. Václava (IV.) dal korunovat na českého krále jako batole, a když mu bylo 15, dosáhl jeho zvolení římským králem. Známe i vychovatele kralevice, Burcharda z Magdeburku a Jana Očka z Vlašimi.
Vládu mezi tři dospělosti se doživší syny pak rozdělil v následnickém řádu. Václav zdědil vládu v českém království, ve slezských vévodstvích, Dolní Lužici a Budyšínsku. Stal se lenním pá- nem Moravy, Opavského vévodství a nově vytvořeného vévodství Zhořeleckého. Zikmundovi připadlo Braniborsko, nejmladšímu Janovi Zhořelecko.
Četné porody, četná úmrtí
Polovina dětí ale Karlovi zemřela. Z celkem 13 známých synů a dcer, jež se až na jedno narodily z manželského lože, vyrostlo pouze sedm. A králi neumíraly jen děti, pochoval také tři manželky. Mužského nástupce se dočkal až ve 45 letech, přestože se poprvé stal otcem v šestadvaceti, když Blanka z Valois porodila Markétu (1335–1349). Také dru- hým dítětem byla dívka, Kateřina (1342–1395). Až nový sňatek přinesl Karlovi naději: Anna Falcká přivedla na svět syna. Chlapec se však nedožil půl druhého roku (1350–1351).
Dalšího potomka porodila třetí choť Anna Svídnická. Děvčátko pojmenovali Eliška (1358–1373). Chlapce a kýženého dědice se Karel dočkal za další tři roky. Václav IV. spatřil světlo světa v únoru 1361. Při porodu příštího dítěte však Anna zemřela. Poslední manželka, Alžběta Pomořanská, pak nejen že Karla přežila, ale dala mu šest dětí. Dospělosti dosáhli pouze Zikmund (1368 až 1437) a Jan (1370–1396). Po Janovi se narodili ještě Jindřich a Karel, kteří nepřežili kojenecký věk. Z dcer předcházela Zikmunda Anna (1366 až 1394), příští anglická královna, a dospělosti dosáhla ještě předposlední Markéta (1373–1410).
Úmrtí stíhala jeho děti i na prahu dospělosti. Např. Markéta, dcera Blanky, zemřela v Uhrách v 15 letech a ve stejném věku zemřela i dcera Anny Svídnické Eliška. Nejdéle z Karlových dcer žila Kateřina (53 let). Jakého věku se dožil nemanželský Vilém, narozený patrně ve Francii, nevíme.