Děti nechodí ven? Internet za to nemůže
Většina dětí na otázku,co by nejraději dělaly ve volném čase, odpověděla, že chtějí být venku. Realita je ale jiná.
Na čerstvém vzduchu tráví mizivě málo času. Díl viny na tom mají často rodiče.
PRAHA České děti se dělí na dvě hlavní skupiny podle toho, jak často a kdy jsou venku. Tu první tvůrci čerstvě zveřejněného průzkumu Nadace Proměny Karla Komárka a agentury Median pojmenovali „pouliční typ“.
Školáci v této skupině jsou už starší – ve věku od třinácti do patnácti let. Mají většinou rodiče jen se základním vzděláním nebo výučním listem. Tráví více času u obrazovek počítačů či televizí, ale také jsou více venku, a to zvlášť během pracovního týdne.
Druhá skupina dětí, ve věku od sedmi do devíti let, má vysokoškolsky vzdělané rodiče. Před televizí, počítačem nebo s mobilem v ruce tráví méně času. Venku jsou ale hlavně o víkendech.
Dítě vzdělanějšího rodiče chodí po škole na různé kroužky, takže ven chodit nestíhá. Pracuje vlastně stejně dlouho jako jeho rodiče.
„Dítě vzdělanějšího rodiče chodí po škole na různé kroužky, takže ven chodit nestíhá. Pracuje vlastně stejně dlouho jako jeho rodiče. Ti ale vědí, že to musí nahradit, tak berou své potomky do přírody o víkendu,“vysvětluje koordinátorka výzkumu Dagmar Loubová z Nadace Proměny Karla Komárka.
Za víkend ani ne půl hodiny v přírodě
Internetový průzkum, kterého se zúčastnil vzorek 1515 dětí ve věku od 7 do 15 let a stejný počet rodičů, ukázal na pět základních venkovních prostředí, v nichž jsou děti mimo školu nebo domov – zahradu nebo dvorek, hřiště, park, přírodu a pak ulici. A právě na ní tráví první skupina dětí přes týden 3 hodiny 50 minut, kdežto děti vzdělanějších rodičů 1 hodinu 20 minut.
O víkendu tráví pouliční typy dětí v přírodě 22 minut, kdežto ty z druhé skupiny o dvě hodiny více. Až každý druhý český školák se ale do přírody během týdne nedostane vůbec.
Podle dětské psycholožky Ilony Gillernové z katedry psychologie FF UK nejde říct, že by jeden nebo druhý model trávení volného času byl lepší: „Když jsou aktivity dětí moc řízené, nastává stejný problém, jako když nejsou řízené vůbec.“Velice cenné pro vývoj dětí je podle ní to, když se potkávají s vrstevníky, ale i s různými dospělými, ze kterých se mohou stát vzory.
Až 81 procent rodičů se v dotazníku vyjádřilo, že děti potřebují být venku každý den a také že mají nedostatek kontaktu s přírodou. V tom, aby byly více venku, dětem podle nich brání jejich zájem o počítačové hry a internet nebo také potenciálně hrozící nebezpečí od cizích lidí. Elektronická média dělají dětem společnost až 4 hodiny a 14 minut denně.
Podle socioložky Jiřiny Šiklové jsou právě toto nejčastější výmluvy rodičů. „Většina dětí v této republice nežije ve velkoměstě. Třináctiletí jsou považováni za děti, ale nemyslím si, že by rodiče museli prožívat hrůzu z toho, že je pustí ven,“říká Šiklová.
Za to, že jsou školáci spíše doma, pak podle ní rozhodně nemůže internet. „Z internetu se dělá hlavní zloduch. Ono je ale nejjednodušší posadit dítě před televizi nebo k internetu,“dodává.
I podle psycholožky Gillernové by si u mladších dětí měli rodi- če uvědomit, že jsou to právě oni, kdo jim pomáhá najít cestu k aktivně trávenému volnému času. „Velmi záleží na dospělých, kteří děti obklopují. Zejména u malých dětí do dvanáctého roku. Tráví čas společně a ukazují jim, jaké jsou všemožné aktivity. Jezdí spolu na hory, sportují, ale i třeba hrabou listí na chalupě,“udává psycholožka příklad.
Nemusí jít hned o zábavu
Nejde vždy podle ní primárně o to, aby se dítě za každou cenu bavilo. „Čím více možností jim ukážeme, tím více se jich může ujmout a nebude hrozit, že se děti budou hodiny poflakovat v ulicích,“sdělila s tím, že nemusí jít hned o finančně náročné aktivity.
Nadace Proměny Karla Komárka se snaží různými programy měnit veřejná prostranství měst, kde by rodiny mohly společně prožívat volné chvíle.
Prostřednictvím programu Zahrada hrou pak zajišťuje pro školy granty na změnu školních venkovních prostor. Právě školní zahrady jsou totiž podle nadace pro městské děti hodně důležité.