Erdoganovi se znelíbil premiér
Turecký prezident Erdogan si přál někoho, kdo mu bude jen přikyvovat, a ne skutečného premiéra, kterým chtěl být Davutoglu.
ANKARA/PRAHA V říjnových předčasných volbách získala turecká Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) zpátky většinu v parlamentu. Teď se ale zdá, že by Turci mohli jít k volbám opět, navzdory faktu, že má země stabilní vládu.
Impulzem pro vypsání dalších předčasných voleb může být včerejší rezignace premiéra Ahmeta Davutoglua. V nich by mohla islamistická strana prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana získat ústavní většinu potřebnou k zavedení prezidentského systému, o který stále více autoritativní vládce už dlouho usiluje.
O rezignaci premiéra a Erdoganova spojence se spekulovalo několik posledních dnů, ve středu se pak oba muži sešli v prezidentském paláci. Včera Davutoglu oznámil svůj odchod na tiskové konferenci. Vůdce opozičních republikánů Kemal Kiliçdarloglu označil svržení premiéra za palácový převrat. „Rezignace by neměla být brána jako vnitřní záležitost strany (AKP), proti tomuto palácovému převratu by měli být všichni stoupenci demokracie,“prohlásil.
Turecká média spekulovala o sporech obou mužů už delší dobu. Napětí vyvrcholilo v minulém týdnu, kdy výkonný výbor AKP odebral premiérovi pravomoc vybírat krajské stranické lídry. Podle komentátora Buraka Bekdila z deníku Hürriyet je hlavním důvodem Davutogluovy rezignace fakt, že odmítl být jen loutkou v rukou prezidenta: „Erdogan si přál jen přikyvovače, což Davutoglu zcela nesplňoval. Když ho Erdogan požádal, aby přijal funkci, řekl Davutogluovi, že nechce jen správce, ale skuteč- ného premiéra. Davutoglu dnes řekl, že se jím snažil být. Znamená to, že se rozhodl odejít proto, že Erdogan nesplnil tuto dohodu,“napsal LN Bekdil.
Názory dvou nejmocnějších tureckých politiků se lišily hned v několika otázkách. Davutoglu nepodporoval změnu politického systému na prezidentský, na rozdíl od Erdogana vyjádřil vůli vrátit se k mírovým jednáním s kurd- skými separatisty a podle listu New York Times se neshodovali ani v měnové politice – Davutoglu uznával nezávislost centrální banky, Erdogan byl pro vládní intervence.
Ještě v květnu tedy AKP uspořádá kongres, na němž vybere nového vůdce strany, a tedy i premiéra. „Odteď je jediným programem Turecka prezidentský systém a předčasné volby,“citovala agentura Reuters Mehmeta Aliho Kulata, šéfa jedné z agentur pro výzkum veřejného mínění, která má blízko k Erdoganovi.
Podle hlavního prezidentova poradce Cemila Erdema bude mít výběr premiéra blízkého hlavě státu vliv na stabilizaci ekonomiky a vládní politika se prý měnit nebude. Erdem na rozdíl od jiných straníků předčasné volby vyloučil. Favoritem na Davutogluovo místo je podle Reuters ministr spravedlnosti Bekir Bozdag, případně i vládní mluvčí Noman Kurtulmus – oba blízcí spojenci Erdogana.
„Prodá“Erdogan bezvízový styk se zeměmi Schengenu?
Případné předčasné volby ovšem mají mnohá „ale“. Erdogan by na jednu stranu mohl těžit z pravděpodobného bezvízového styku se zeměmi v schengenském prostoru a vydávat ho za své vítězství – dohodu s Bruselem přitom dojednával Davutoglu –, potřebnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu ale ani tak získat nemusí.
Média totiž spekulují o tom, že pokud si turečtí nacionalisté MHP zvolí za nového vůdce populární Meral Akșenerovou, mohli by značnou část voličů Erdoganovým islamistům odlákat. „Změnu ve vedení MHP by nepřivítali. Erdogan nepotřebuje, aby obě strany, MHP a HDP (prokurdská liberální strana), spadly pod potřebnou desetiprocentní hranici. Už když se jen jedna z těchto stran nedostane do parlamentu, získá ústavní většinu. Všechny možnosti jsou tedy otevřené,“napsal výše citovaný komentátor Bekdil.