Český „berňák“inspiruje Poláky
Severní sousedé mají starosti s obrovským nárůstem úniků na DPH. Pomoci by mělo kontrolní hlášení
PRAHA Pomalu a ztěžka vznikají v Česku dvě zásadní opatření, kterými se snaží finanční správa zlepšit výběr daně z přidané hodnoty. Proti způsobu schválení elektronické evidence tržeb (EET) podala opozice stížnost k Ústavnímu soudu a kontrolní hlášení, od ledna povinné reportování došlých a odeslaných faktur, si v pondělí vysloužilo v hlasování podnikatelské veřejnosti titul Absurdita roku. Přesto, nebo právě proto, ale zdejší systém boje s daňovými úniky inspiruje zahraničí.
České zkušenosti s přípravou a prvními měsíci fungování přijedou zkoumat Poláci, kteří čelí v posledních letech rozsáhlýmmiliardovým ztrátám na DPH. A hledají účinný způsob, jak to zastavit.
„Daňový systém je třeba zefektivnit. Řešením je například určitý centrální registr faktur,“citoval minulý týden polský deník Gazeta Wyborcza náměstka ministra financí Wieslawa Jasinskeho.
Češi s jednáním počítají. „Polská strana nás v souvislosti s kontrolním hlášením už oslovila a požádala o konzultaci. Společné setkání se nyní připravuje,“potvrdila mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Kontrolní hlášení, které umožňuje v obrovském objemu podnikateli měsíčně nebo kvartálně nahlášených dat porovnávat odeslané faktury s těmi došlými mezi všemi plátci DPH a včas zachytit rozsáhlé karuselové podvody, je pro Poláky jednou zmožných variant.
Ve hře jsou i e-faktury
Další možností je například takzvaná e-fakturace. „E-fakturace je systém, kdy plátci DPH jsou vždy povinni vystavit daňový doklad, tedy fakturu, a tu zaslat elek- tronicky finanční správě. Tento systém je v současné době využíván například v Portugalsku,“říká Petlachová.
V Česku se ročně vybere kolem 320 miliard korun z DPH, ale kromě toho podle odhadu ministerstva financí přichází erár vlivem nejvážnějších daňových podvodů o dalších 80 miliard. Na tuto sumu cílí už od letošního ledna zavedené kontrolní hlášení, které (kromě klasického daňového přiznání) musejí podávat měsíčně nebo čtvrtletně všichni plátci DPH.
Elektronická evidence tržeb, tedy povinné internetové odesílání elektronických účtenek z prodeje zboží a služeb finanční správě, má zase snížit částku nějakých 170 miliard, o kterou stát přichází na DPH vlivem zatajování tržeb – tedy prodeje bez dokladu.
O tom, jak je v tomto směru vážná situace v Polsku, referovala nedávno poslancům v Sejmu tamní Nejvyšší kontrolní komora. Z jejího šetření, zaměřeného na krácení daně prostřednictvím fiktivních a jinak sporných faktur, mimo jiné vyplývá, že odhadovaná hodnota sporných faktur se zvýšila z 18,7 miliardy zlotých (asi 115 miliard korun) v roce 2013 na 81,9miliardy zlotých (necelých 504 miliard korun) v roce 2015.
Gazeta Wyborcza cituje například poslance a ekonomického analytika Janusze Szewczaka, který prezentovaná zjištění označil za „Divoký západ“a „krádež za bílého dne“.
Rozhodnou následující měsíce
Zda se však v nápravě budou Poláci skutečně inspirovat Českem, není vůbec jisté. Na posouzení toho, jak kontrolní hlášení a případně EET skutečně omezí daňové úniky, je ještě brzy. První fáze EET bude spuštěna nejdříve letos v listopadu. První kontrolní hlášení (za leden) už sice část firem a podnikatelů podávala v únoru, pro část ale byl prvním termínem až 25. duben. O tom, zda se kontrolní hlášení ukáže jako efektivní nástroj k odhalování podvodů, rozhodnou až následující měsíce.
Určitý efekt ale povinné reportování jednotlivých faktur má již dnes. „Už od první chvíle fungování tohoto opatření si podniky a podnikatelé uvědomují, že jsou pod větší kontrolou. Dřív se dalo různě se základem daně čachrovat. Teď, když někdo uvede své jednotlivé faktury finančnímu úřadu, dá si větší pozor,“prohlásil Dalibor Baštýř z poradenské společnosti NSG Morison.
Přestože za opožděné podání hrozí finanční sankce, nedostaly finanční úřady hlášení včas v termínu od 79 tisíc z celkem 500 tisíc plátců. Nyní musejí rozlišit, jakou část z toho tvoří skuteční hříšníci a jakou podnikatelé, kteří od ledna nevyvíjejí činnost, a povinnost se na ně tedy nevztahuje.