Plán pro Sýrii počítá i s firmami

Peníze pro Syřany

Vláda chce rozdělit 200 milionů korun na pomoc Syřanům. Část peněz poputuje i českému byznysu.

PRAHA Dobré jméno Česka se dá v zahraničí propagovat různě. Málokterá forma je ale tak levná a účinná zároveň jako „dárkový“balíček, který předminulý týden v syrském Damašku rozdávala česká velvyslankyně Eva Filipi.

Bílá taška s červeným českým lvem obsahovala základní sadu hygienických prostředků pro vnitřní vysídlence, tedy Syřany, které z domovů vyhnala válka. Ambasáda několik desítek těchto setů v originálním českém obalu rozdala s pomocí pracovníků řecko-katolického patriarchátu. V pořadí jde o druhý humanitární projekt, který naše velvyslanectví realizovalo přímo na místě. Ještě před balíčkovou akcí putoval na pomoc potřebným v italské nemocnici v Damašku zdravotnický materiál.

Unimobuňky i čerpadla

Brzy by česká stopa v Sýrii měla být mnohem viditelnější. Kromě podpory syrských uprchlíků v

Česko loni poslalo na pomoc syrským uprchlíkům v Jordánsku a Turecku 190 milionů korun. Letos by to mělo být 170 mil.

Kromě finanční pomoci jde také o stipendijní program pro syrské studenty nebo operace v rámci projektu Medevac.

V letech 2017–2019 chce Česko přímo v Sýrii utratit 200 milionů. jordánských táborech se totiž vláda chystá schválit tříletý plán na pomoc Sýrii. V letech 2017–2019 by z českého eráru mělo Syřanům přitéct 200 milionů korun.

„Ve srovnání třeba se severskými zeměmi to samozřejmě není mnoho. Na druhou stranu se rozhodně není za co stydět,“myslí si Jan Mrkvička, ředitel sekce humanitárních a rozvojových programů společnosti Člověk v tísni, která působí v Sýrii od roku 2012. Ročně Syřanům rozdělí pomoc v hodnotě 400 milionů korun.

Podobně jako Člověk v tísni chce i ministerstvo zahraničí vyu- žít know-how a renomé, které v Sýrii má. „Naši diplomaté jsou na místě nepřetržitě, nikdy jsme ambasádu nezavřeli. Umíme na místě identifikovat, jakou pomoc Syřané potřebují,“řekl LN náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. Dvousetmilionový balík by formou grantů a výběrových řízení měla rozdělit Česká rozvojová agentura.

Plán, který by pravděpodobně ještě v květnu měl schválit kabinet, počítá s tím, že zhruba 110 milionů korun by mělo jít na klasické humanitární a rozvojové projekty. Tedy například dodávky potravin a léků. Zbytek je vyhrazen na obnovu válkou zničené infrastruktury, především rozbořených domů a silnic.

Právě z druhého balíku peněz by mohly profitovat i české firmy. Vládní předloha přímo vypočítává některé dodávky, které Sýrie potřebuje a Česko umí dodat. Například obytné unimobuňky pro navrátilce, vodní čerpadla nebo kontejnery na odpad.

Kromě výrobků chce Česko v závěsu za humanitární pomocí do Sýrie vyvézt také know-how, které si české firmy v rámci jiných rozvojových projektů odzkoušely. Třeba úpravu vodních zdrojů na pitnou vodu, dekontami- naci půdy nebo obnovování dodávek elektřiny. Na řadu by měli přijít i experti na rekonstrukci architektonických památek. „Česká restaurátorská škola je známá a získala zakázky třeba v Iráku,“upozorňuje Tlapa.

Irák? Zatím jen na papíře

Jenže Irák není zrovna zářným příkladem, kdy by se za humanitární pomocí „svezl“i byznys. Zpráv o rozjednaných kontraktech pro české firmy v Iráku není málo. Ve hře je výstavba paroplynové elektrárny, vodohospodářské projekty v Kurdistánu nebo obnova rafinerie. Zatím ovšem vše jen na papíře.

Zdaleka to není jen špatnou bezpečností situací. Mnoho oblastí, které ještě počátkem roku platily za relativně klidné, je v područí Islámského státu. Kromě toho se ovšem Česko také leckde nechalo předběhnout dravými hráči ze Spojených států.

Náměstek Tlapa věří, že v Sýrii by české šance mohly být mnohem větší. „V Iráku jsme nebyli na místě vždy přítomní. V Sýrii jsme vnímání velmi pozitivně. Z vlastní zkušenosti vím, že nám často děkují za to, že jsme v Damašku vydrželi i v těžkých chvílích,“dodává Tlapa.