Italové chtějí věnovat miliardu na památky

ŘÍM/PRAHA Italská vláda premiéra Mattea Renziho začala naplňovat ambiciózní plán na záchranu chátrajících kulturních památek v zemi. Hodlá na to do roku 2018 vynaložit miliardu eur. Vláda odůvodňuje iniciativu mimo jiné i tím, že památky jsou důležitým magnetem pro turisty a neutěšený stav řady z nich způsobuje, že jsou přístupné pouze částečně či vůbec.

„Je to největší operace na záchranu italského kulturního dědictví v našich dějinách,“prohlásil o projektu ministr kultury Dario Franceschini poté, co vláda tento týden návrh definitivně schválila. Prostředky prý mohou být okamžitě využívány, uvedl ministr pro deník La Repubblica.

Na stránkách ministerstva kultury je přehled 33 památek, jejichž oprava má být díky tak zvané „kulturní miliardě“buď zahájena, anebo dokončena. Mezi prvními je v plánu znovuobnovení středověkého města L’Aquila, na což má být vynaloženo 30 milionů eur. Město ležící ve středoitalských Abruzzách bylo v roce 2009 zasaženo těžkým zemětřesením. Tehdy bylo poškozeno zhruba 15 tisíc budov, a to včetně těch s historickým významem, jako například dóm či městské hradby.

Některé části historického centra L’Aquily jsou kvůli následkům zemětřesení i po sedmi letech stále veřejnosti nepřístupné. Mezi další památky, které jsou uvedeny na vládním seznamu, patří třeba budova národního archeologického muzea v Neapoli s předpokládanou dotací dvacet milionů eur, milánské muzeum Pinacoteca di Brera či galerie Uffizi ve Florencii.

A celých čtyřicet milionů eur chce Renziho vláda vynaložit na udržení chátrajících památek v Pompejích.

Peníze končí často u mafie

Historici a archeologové, jako například Salvatore Settis v rozhovoru pro deník La Repubblica, iniciativu vlády sice vítají, vyjadřují ale zároveň velké pochybnosti, kolik ze slíbených peněz se skutečně podaří vynaložit k původnímu účelu.

Například opravu poškozených budov v L’Aquile slibovaly již předchozí vlády. Kabinet premiéra Silvia Berlusconiho, který byl u moci v době zemětřesení, dokonce rekonstrukci města v Abruzzách označil za jednu z priorit a vyčlenil na ni desítky milionů eur.

Jak ale vyšlo později najevo, výrazná část prostředků zamýšlenému účelu vůbec neposloužila, ale skončila u firem napojených na neapolskou Camorru či kalábrijskjou ’Ndranghetu.

Daleko důležitější je prý dle Settise zajištění běžného chodu kulturních institucí. Avizované přijetí 500 zaměstnanců je prý pouze kapkou v moři.