Gorily na ústupu: hrozí jim vyhubení
Největší primát světa, gorila nížinná východní (neboli Grauerova), je ohrožen. Války a bezohlednost lovců snížily jejich populaci o 77 procent za dvě dekády. Dle nejnovějších odhadů už žije v přírodě jen 3800 jedinců.
PRAHA/KINSHASA Domov endemického druhu goril nížinných mizí. Ve východních pralesích Demokratické republiky Kongo, kde ještě v roce 1996 žilo dle odhadů na sedmnáct tisíc goril Grauerových, najdeme dnes asi jen 3800 těchto obřích primátů, lidoopů se smutným pohledem...
Zpráva, již v dubnu vydala ochranářská organizace Wildlife Conservation Society (WCS), dokládá, že během pouhých dvou desetiletí klesla populace těchto živočichů o šokujících 77 procent!
„ Je zapotřebí cílené akce a ochrany ohrožených oblastí, aby se předešlo poklesu goril a šimpanzů. Selhání může znamenat vyhynutí goril nížinných i dalších ohrožených druhů během dalších dekád,“varuje 25stránková zpráva, na níž se podíleli primatologové, neziskovka Fauna and Flora International nebo konžský ústav ochrany přírody.
Zoufalí lidé, zoufalí lidoopi
Výzva je to důležitá, ovšem splnění nebude snadné. Populaci goril likviduje nejen rozšiřování zemědělství – za půlstoletí se zmenšila jimi obývaná oblast z 8100 čtverečních mil na 4600 mil, což je už asi jen osmina oblasti, kterou gorily v minulosti běžně obývaly.
K této civilizační hrozbě se přidala i politická nestabilita, občanské války a bojůvky, které souží region nejméně od roku 1994, kdy z genocidou otřesené Rwandy (kde žijí rovněž deptané gorily horské) začali přecházet uprchlíci i gerily. Ohrožením jsou též doly, které mají vydělávat na různé milice, neboť horníci i vojáci loví gorily na maso, na bushmeat.
„Dopad na místní gorilí populace je následek lidské tragédie, která se odehrála na východě Konžské republiky,“uvedl v deníku The Washington Post spoluautor varovné zprávy Jefferson Hall. „Ozbrojené frakce terorizují nevinné lidi a rozdělují si válečnou kořist bez ohledu na oběti a životní prostředí,“dodává zkušený vě- dec z ústavu Smithsonian Tropical Research Institute.
V regionu bohatém na minerály se zvýšila důlní činnost. Těží se wolframit, coltan nebo i jiné rudy s obsahy kovů. I když jsou gorily chráněny zákonem, bývají v nestabilní zemi pochopitelně na mušce. Stačí jeden zásah – a více než metrákový primát nasytí mnoho dělníků, kteří obyčejně žijí v odlehlých oblastech daleko od vsí, měst a dosahu právní moci.
Zpráva WCS varuje, že z celé oblasti se vytratila vládní kontro- la, natož ochrana divoké přírody.
Kromě nížinných goril jsou v ohrožení i jejich blízké příbuzné, gorily horské, jež obývají i části Rwandy a Ugandy. Těch žije v divočině asi jen 700. Třeba hraničáři v konžském národním parku Virunga jsou vystaveni smrtelným nebezpečím, když chrání primáty před pytláky a rebely. Účet? Za posledních dvacet let tam bylo zabito již 150 rangerů.
„Vidíme to znovu a znovu, jak konžští ochránci nasazují životy, aby něco změnili,“tvrdí Hall.
Nic moc se zatím nemění. Spíše k horšímu. Grauerovy gorily byly od osmdesátých letech na červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) jakožto „ohrožený druh“, ale nejnovější vývoj je zařadil po bok decimovaných horských sester. Mezi kriticky ohrožené druhy.
240 dolů poblíž rezervací
Ochranáři se nevzdávají a volají po uzavření dolů a odzbrojení milic těžících v daných lokalitách. Vláda by prý měla zvýšit ochranu a vyhlá- sit nové rezervace s lepší podporou. Pomoci mají i vzdělávací kampaně nebo investice do ekonomického rozvoje, který by nebyl závislý na těžbě poblíž rezervací. Existuje však i pozitivní příklad: v nejlépe střeženém sektoru parku Kahuzi-Biega se jedna skupina goril od roku 2000 rozrostla ze 130 na 200 jedinců. V posledních pěti letech se válčení alespoň mírně zklidnilo, ale v bezpečí rozhodně nejsou lidé ani velká zvířata. „Východní Kongo je tragédií ve všech směrech. Lidé tam už dvacet let prožívají pravé peklo,“říká Liz Williamsonová, terénní primatoložka z univerzity ve skotském Sterlingu.
Podle listu The New York Times operuje na východě země kolem 69 různých armád, bojůvek a skupin, které nějakým způsobem profitují z asi tisícovky dolů či nalezišť. Společnost WCS napočítala nejméně 240 lokalit, které fungují v blízkosti rezervací. A jak známo, dělníci mívají hlad.
Na samé hraně vyhynutí
„Lidská důstojnost a dobré životní podmínky jsou neoddělitelně spjaty s důstojností a přežitím volně žijících živočichů, jako jsou gorily nížinné a ekosystémy, které je udržují,“burcuje zoolog Andrew Plumptre z Wildlife Conservation Society, která chrání živočichy už od svého založení roku 1895. „Činnost milic ovládajících doly přímo v srdci gorilí domoviny povede jinak až k jejich úplnému vyhubení,“dodává.
Poslední zástupci by snad přežili jen v zoologických zahradách.
Když dostal Miroslav Bobek, ředitel pražské zoo, nedávno v LN otázku, zda mají lidé právo držet lidoopy v zajetí, odvětil: „Myslím, že té otázce musí předcházet otázka, jestli lidi mají právo zvířata vybíjet, jestli mají právo zvířata jíst, týrat. Gorily v zoo jsou v mých očích velvyslanci goril, jež žijí v Africe. Můžu říct, že gorily jsou jen trochu jiní lidé. A pak vám ukážu fotku uřezaných gorilích rukou, které se prodávají a jedí... Tak o čem se budeme bavit?“