My, psychopati
Parlament promluvil: Stát je nad občana
ekli byste, že je normální, aby ministr vnitra v rámci parlamentního projevu onálepkoval paušálně občana, který neuposlechne výzvu policie, jako psychopata? Ale ano, Milan Chovanec setrvale usiluje o zvyšování pravomocí policie, a ještě bez rozmyslu „preventivně“diagnostikuje své bližní. Omyl nebo nezákonné chování policie jsou v jeho světě vyloučeny. Vždyť k „podezření“, že se z občana stává „psychopat“, stačí, když vás policii někdo udá a vy se jí nezdáte dostatečně věrohodní – jste-li legálním držitelem zbraně, vtrhne k vám do domu policie, i v době vaší nepřítomnosti, a zabaví vám zbraň. Inu, prevence především. Poněkud excesivní přístup k legálním držitelům zbraní by se ještě dal pochopit a nějak vysvětlit. Střelnou zbraní lze nepochybně zabít rychleji víc lidí než nožem.
Jenže proč stát, prostřednictvím zákonodárců, zavádí jako přestupek znevážení úřední osoby? Desetitisícová pokuta za to, že někdo, třeba sprostě, huláká na nějakého úředníka, je určitě přehnaná, když to samé musí strpět lékař, učitel nebo prodavač. Nežijeme v ideálním světě, ale úředník má spoustu výhod proti zaměstnanci v komerční sféře, takže trochu kritiky vydržet má. Kde je psáno, že zkorumpovaní, hloupí a zlí úředníci nebudou tyhle paragrafy užívat šikanózním způsobem? Při troše přehánění lze tuhle zákonnou úpravu přirovnat k čtvrtému článku komunistické ústavy o vedoucí úloze KSČ. Úředník má vždy pravdu a nesmí být kritizován, natož zesměšňován či urážen. Takže po 1. červenci 2017 za to, že napíšu, že minimálně pětina odpovědných osob na stavebních odborech obcí je zkorumpovaná (což je střízlivý odhad), a doplním pár jmen, mi hrozí pokuta 10 tisíc korun. Zatímco zjevná lež, že úřady jsou stoprocentně obsazeny kompetentními a odpovědnými lidmi, je beztrestná. Další paradox je zakódován v míře ochrany politiků: zatímco starosta či řadový zastupitel může jako politik dostat „plnou dávku“kritiky, vedoucí úředníci, rozhodující o desítkách milionů, nesmějí. Jsou úředníci opravdu tak potřební nadlidé?
Zákonodárci v právním státě nám určují naše povinnosti. Dokud nejsou v rozporu s ústavou, musíme je respektovat. Zároveň nám ale zákonodárná většina svým počínáním dává najevo, jakou že společnost považuje za ideální a dobrou. Občanskou maximou téhle koalice se pomalu, ale jistě stává poučka: držte hubu a nic se vám nestane. Martin Zvěřina