Vítejte v kolonii ovládané penězi
Světu vládnou peníze. To je postřeh tak základní, až působí banálně. Jenže s banalitami zápolí i mnozí výtvarníci, kteří se fenoménu peněz chopí. Přiměje vás o tom přemýšlet výstava Duše peněz v pražské galerii DOX.
Peníze jsou vděčný námět – ke konverzaci, k utváření světonázoru i k umělecké reflexi. Ukazuje tomezinárodní expozice 28 výtvarníků, fotografů či multimediálních umělců. Jejich díla si všímají všech možných aspektů života, které peníze ovlivňují, v neposlední řadě těch světonázorových.
Jak si představujete neviditelnou ruku trhu? Na výstavě je to pseudoantická pozlacená soška, kterou za vlasy drží viditelná ruka. Anebo Zlaté tele. Je to pozlacené tele.
milé. A lze to i pěkně vyjádřit výtvarně. Dokládá to fotografie Niny Pohlové s titulem Bez názvu (burza): ohromný prostor po konci obchodování, lidé až na pár spáčů zmizeli, vidíme jen ztemnělé počítače a podlahu posetou papíry. Nebo cyklus Bennyho Lama Domov v kleci: ozřejmuje kontrast mezi nejsvobodnější ekonomikou na světě a „králíkárnovým“bydlením v Hongkongu. Jsou to skutečně impresivní ukázky toho, jak se všechny aspekty lidských životů ztržňují.
Leč jinde vystrkuje růžky ideologie. Nevadí tam, kde se opírá o citáty z knih Henryho Millera. Ještě lepší je tam, kde je citována anonymní nezaměstnaná žena (45 let): „Být chudý je práce na plný úvazek.“Ale výtvarným exponátům až příliš často vládne ideologická prvoplánovost.
Jak si představujete neviditelnou ruku trhu? Na výstavě je to pseudoantická pozlacená soška, kterou za vlasy drží viditelná ruka. Anebo zlaté tele. Je to prostě pozlacené tele. Rakušan Thomas Locher reprodukuje citát zMarxe: „Tento fetišismus komodit má svůj původ ve specifickém společenském charakteru práce, kte- rá tyto komodity produkuje.“Dejme tomu, ale proč ta slova malovat akrylem na dřevo a hliník? Zajímavější jsou obrazy bankovek. Třeba britská desetilibrovka v extrémním zvětšení a puntičkářském provedení včetně nápisu: „Na vyžádání slibuji vyplatit nositeli částku deseti liber.“Takový nápis býval i u nás, naposledy na bankovkách Rakouska-Uherska. Pak zmizel, což klade otázku: všímáme si vůbec rozdílu mezi bankovkou s osobním ručením a „papírkem“, který je podložený jen zvykem a abstraktní důvěrou? Co tu důvěru udržuje při životě? Složitější je to tam, kde se od peněz přechází k chudobě. Jistě, chudoba ve třetím světě je závažný problém a připomíná se migrací. Ale jsou peníze hlavním zlem, které způsobuje neštěstí? Našince napadá třeba toto: nebylo by od věci umělecky ztvárnit situaci země, která peníze zrušila. Byla to například polpotovská Kambodža, kde pod hesly pokroku vládly krutost, bída, hlad a genocida.
Duše peněz. Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7. Středa až pondělí. Do 6. června.