Písemná tvorba hájila vladařovy zájmy
Středověké naučné spisy i tzv. knížecí zrcadla, texty určené k poučení nástupců, jak správně vládnout, tradičně povzbuzovaly urozené muže k pěstování vzdělanosti. Výjimkou nebyl ani Karel IV., jenž ve svém životopise stejně jako v Moralitách nabádal k lásce ke čtení a studiu.
Nešlo o planá slova, čehož si za svého pobytu v Praze všiml i Francesco Petrarca, který v dopise Arnoštovi z Pardubic podotkl, že mu někteří zdejší muži připadali natolik ušlechtilí, jako by se narodili ve starořeckých Aténách. Pochvalná slova vyznívají možná až příliš lichotivě, Karlův dvůr však skutečně patřil mezi centra vzdělanosti. Jeho intelektuální atmosféru navíc umocňovalo nově založené vysoké učení.
Panovníkovo poselství prostřednictvím kronik
Karel se psaní nejen sám věnoval, ale rukopisy také sbíral a vznik písemných děl aktivně podněcoval. Panovníkova podpora psaného slova přitom nebyla vedena pouze snahou o rozšíření duchovního věhlasu dvora, ale měla silně ideologické kořeny. Císař si žádal písemnou tvorbu, která by jasně obhajovala jeho politické zájmy a koncepce.
Tento záměr měla mimo jiné naplnit oficiální historiografie, se kterou se Karel patrně seznámil ve Francii. Proto za- dal sepsání české i světové kroniky, jež měly šířit jeho představy o postavení krále a císaře na pozadí historizujícího vyprávění.
Jeden ze směrů promýšlených úvah možná bezděčně zachytil Jan Očko z Vlašimi, který císaře v pohřební řeči označil za druhého Konstantina. Patrně tak výmluvně vyjádřil názor Karla a jeho okolí na nezávislé postavení císařství vůči papežství. Na Karlově dvoře se však pěstovala také básnická či duchovní tvorba a docházelo k překladům latinských děl do němčiny i staročeštiny.
10 000 dokumentů pro Karla IV.
Nejvýznamnější centrum písemné tvorby a ideologického zázemí představovala panovnická kancelář. Ta Karlova sídlila trvale v Praze a její personál sestával v převažující míře z kleriků, kteří plnili funkce písařů, registrátorů či notářů. V kanceláři se formulovaly i psaly listiny, smlouvy a další písemnosti. Jen pro dobu vlády Karla IV. se počet zde vyhotovených písemností odhaduje na 10 000.
Ne náhodou nacházíme v čele kanceláře a v jejím osazenstvu nejvýraznější intelektuální osobnosti té doby. Platí to i o dlouholetém kancléři Karla IV. Janovi ze Středy. Jan působil v diplomatických službách, udržoval korespondenční kontakty s italskými humanisty a zasloužil se také o uspořádání archivu a doplnění základních státoprávních listin.