Připojení Braniborska

O získání Braniborska usiloval Karel IV. dlouho. Jeho bohatým územím v sousedství již získané Dolní Lužice vedly obchodní cesty do hanzovních měst, braniborská markrabata navíc disponovala kurfiřtským hlasem. I český král měl kurfiřtský hlas, ale druhý hlas patřící jeho rodu mohl v budoucnu usnadnit prosazení vhodných kandidátů na říšský trůn. Po dlouhých jednáních, vojenském nátlaku a vynaložení značných prostředků se podařilo Karlovi Braniborské markrabství definitivně získat od dědiců Ludvíka IV. Bavora až v srpnu 1373. Krátce nato je pak z pozice římského císaře a v přítomnosti Wittelsbachů Oty Braniborského a jeho synovce Fridricha Dolnobavorského udělil v léno svým třem synům – Václavu IV., Zikmundovi a Janovi a jejich potomkům. Listina byla vydána v Praze 2. října 1373.