Hrabata z Hohenlohe

Hrabata z Hohenlohe nepatří mezi klíčové postavy v politice Karla IV., ovšem bližší pohled na jejich vztahy s panovníkem dávají nahlédnout do mechanismu zajišťování a rozvíjení Karlovy politické podpory v říši. Vztahy musely být oboustranně výhodné – toho si byl diplomat formátu Karla IV. dobře vědom, a tak když Kraft II. (1290 až 1344), s jehož jménem je spjat výrazný vzestup rodu, r. 1340 přistoupil k mírovému spolku zprostředkovanému Karlem IV., získal würzburská léna.

Z roku 1347 je potom k dispozici celá série panovnických zástav a konfirmací znějících na jméno Krafta z Hohenlohe. V tu dobu ale šlo již o Krafta III. (cca 1318–1371), který se později opakovaně stal příjemcem Karlových privilegií týkajících se především měst a také zástavních listin. Například již roku 1348 to byla zástava výnosu kutnohorských dolů.

Tento vztah dobře ukazuje jednu z cest financování Karlovy neobyčejně nákladné politiky i jeho tendenci – ne vždy úspěšnou – zakládat vztahy mezi českým a zahraničním prostředím.