Ovocná zelenina

Je oficiálně zelenina. Většina lidí ji však považuje za ovoce a používá ji pouze do sladkých pokrmů. Jde to ale i jinak. Naslano.

Reveň? Zatím jsem se nedívala, jestli a kolik ji tento rok bude,“říká Dana Burdová. O vytrvalou rostlinu, která je velmi nenáročná na stanoviště a svými plochými listy trochu připomíná lopuch, se farmářka z Hoření Vinice téměř nemusí starat. Reveň neboli rebarbora roste sama, a tím pádem se velmi často prodává chemicky zcela neošetřená. Po ředkvičkách a špenátu je další tuzemskou zeleninou, která se na jaře sklízí. Zelenina? Mnoho lidí rebarboru považuje za ovoce, protože výraznou kyselostí tvoří zajímavý chuťový kontrast ve sladkých pokrmech. Převážně se s ní pečou koláče, plní se jí kynuté knedlíky, dělá se z ní kompot nebo se jako osvěžující marmeláda maže na chleba. Trochu macešsky s jarní lahůdkou ale zacházíme, když přijde na její „zeleninové“použití. Ve Spojených státech bylo v roce 1947 dokonce soudně rozhodnuto, že díky nejčastějšímu způsobu konzumace bude rebarbora oficiálně považována za ovoce.

Do našich končin se reveň dostala z Asie. V tamní tradiční medicíně platila za zdroj vitality s blaho- dárnými účinky na zažívací systém. Svůj dnešní název získala na cestě do Evropy, když se rozšířila do povodí Volhy, které se kdysi říkalo Rha, a odtud ji poutníci zvaní barbaros přinesli dále do Evropy. Jméno rostliny lze také odvodit z latinských slov rheum (kořen) a barbarus (cizí, zahraniční). V češtině se používají obě části názvu: reveň i rebarbora. V Evropě se rostlina začala pěstovat v 18. století a pro svůj vysoký obsah minerálů a vitaminů byla zařazena mezi léčivé rostliny.

Zdrojem její výrazně kyselé chuti není vitamin C, ale kyseliny jablečná a citrónová. Další složkou je zdraví nebezpečná kyselina šťavelová, která se však v mladé rostlině vyskytuje jen ve stopovém množství. Podle tradice se ji proto doporučuje sklízet pouze do svatojanské noci, tedy 24. června. Pro člověka smrtelnou dávku této látky obsahuje asi pět kg rebarbory, přesto by si těhotné a kojící ženy měli na rebarboru raději nechat zajít chuť. U rebarbory konzumujeme pouze řapíky, a to výhradně tepelně opracované.

Protože se také velmi hodí ke kozímu sýru anebo jako příloha k bílému masu, představíme vám rebarboru pro změnu zpracova- nou jako zeleninu. V širší pánvi rozpustíme máslo spolu s olivovým olejem. Přidáme nakrájenou cibuli a smažíme ji zhruba deset minut dozlatova, takže pustí cukry a zkaramelizuje. Tento proces podpoříme tím, že vmícháme trochu cukru a smažíme oslazenou cibuli dalších deset až patnáct minut. Přidáme rebarboru, kterou jsme předtím nakrájeli na zhruba pět centimetrů dlouhé kousky. Podlijeme bílým vínem, osolíme, přidáme pár listů šalvěje a necháme směs chvíli dusit, až se omáčka zahustí. V tuto chvíli by jídlo mělo být už hotové, protože se rebarbora velmi rychle rozpadá a přesně to nechceme. Rebarborovou zeleninu ochutíme a pěkně naaranžujeme na talíř. K tomu se hodí bílé maso, třeba kuřecí steak. Odvážlivci mohou vyzkoušet vegetariánskou verzi v kombinaci s bramborovým knedlíkem nebo s v troubě dokřupava opečenými bramborami.

Sandra Dudek, novinářka a kuchařka