Česko našláplo k další dotační blamáži

Horší než minule

Čerpání peněz z evropských fondů v aktuálním dotačním období začalo s větším zpožděním než v letech 2007 až 2013. Rýsuje se tak podobný problém jako minule: že Česko bude opět vracet desítky miliard.

PRAHA Již déle než dva roky mohou firmy čerpat peníze z evropských fondů v aktuálním dotačním období 2014 až 2020. První z nich se však k financím z Bruselu dostaly teprve před pár týdny. Oproti předchozímu období to znamená trojnásobné zpoždění.

Odborníci, kteří se dotacemi z EU zabývají, proto varují: Česko bude muset vracet násobek částky než za minulé období 2007–2013. Tehdy podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nestihlo využít mezi 30 až 40 miliardami korun z celkového sedmisetmiliardového balíku.

„Jestliže za minulé dotační období vrací Česko několik desítek miliard korun aMPO, které tehdy bylo první, začalo se sedmiměsíčním zpožděním, tak v současné situaci, kdy máme 21 měsíců zpoždění, musí opět dojít k tomu, že do roku 2020, respektive 2023, dokdy na to máme čas, peníze opět nedočerpáme,“tvrdí Lukáš Němec, šéf společnosti Erste Grantika Advisory, která firmám radí při získávání dotací z EU.

Podle něj hrozí, že Česko bude vracet i dvojnásobek minulé částky, tedy až 80 miliard. V Bruselu přitom čeká na čerpání 21 miliard eur (570 miliard korun).

„Domnívám se, že opět dojde k vyčerpání minimálně 90 procent přidělené částky, ale vždy je třeba se ptát především na to, zdali je čerpání efektivní,“potvrzuje Petr Pažout, vedoucí týmu Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank.

Podle Jana Hanuše, šéfa oddělení KB EU Point, však lze stále vše stihnout za předpokladu, že systém rozdělování dotací bude fungovat efektivně. Tedy bez zbytečných administrativních překážek, jako jsou neúměrné či složité požadavky na příjemce.

Optimistické je i samotné MPO, podle něhož je Česko schopné všechny peníze využít. Dotační období 2007–2013

Česká republika obdržela na podporu projektů zhruba 26 miliard eur ( 700 miliard korun).

Podle ministerstva průmyslu a obchodu se nedočerpalo 30 až 40 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj mluví zhruba o deseti miliardách.

„Klíčem k úspěšnému vyčerpání unijních prostředků je vysoká absorpce a dostatek kvalitních projektů,“tvrdí Tomáš Novotný, ministerský náměstek zodpovědný za řízení sekce fondů EU. Ve vyhledávání vhodných projektů podle něj v minulosti panovala nízká aktivita. Další chybou prý byla neochota převádět peníze v rámci programů a mezi nimi podle poptávky a absorpce.

Tisíce neschválených žádostí

V případě současného zpoždění nese podle Novotného částečnou vinu i Evropská komise, která potřebnou legislativu přijala o půl

Česko má z fondů EU nárok na 21 miliard eur ( 570 miliard korun). Celkovou sumu v korunách může snížit posílení české měny vůči euru.

Odborníci se obávají, že při současném zpoždění v délce 21 měsíců opět hrozí nedočerpání desítek miliard korun. roku později, než tomu bylo v předchozím období.

Se zpožděním se dnes potýká například operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost právě v působnosti MPO. Zatím v něm není oficiálně schválen ani jeden projekt ze 4,5 tisíce podaných žádostí. V minulém období přitom patřil k premiantům. Kvůli změně systému hodnocení jej však letos s prvními úspěšně schválenými dotacemi pro podnikatele předstihl operační program Životní prostředí.

Jako komplikace se nyní ukazuje nízký počet hodnotitelů projektů a situace, kdy se jeden člověk vyjadřuje k technologiím a stavebním projektům zároveň.

„To je skutečně velký problém. Například MPO jako jediné v minulém období vyčerpalo všechny prostředky a výrazně k tomu přispěl fakt, že disponovalo databází přibližně 500 externích odborníků na různá odvětví. Ti měli dostatečné zkušenosti, aby projekty kvalitně a včas vyhodnotili,“říká předseda Asociace pro evropské fondy Jiří Pavlíček.

„Nyní se ministerstvo vydalo cestou interních hodnotitelů. Na více než čtyři tisíce podaných žádostí o dotace byla přijata hrstka interních hodnotitelů, mnohdy jde o čerstvé absolventy vysokých škol. Hodnocení projektů je tedy velmi pomalé. Přitom Evropská komise při hodnocení programů, které sama vyhlašuje, používá na celoevropské úrovni osvědčený model externích oponentů,“dodal šéf asociace.

Problémem je i skutečnost, že se prodloužila doba posuzování žádostí. V minulém období trvalo hodnocení maximálně čtyři měsíce, teď to může být až sedm měsíců. „Ministerstva to využijí určitě beze zbytku. Nemá totiž kdo hodnotit,“tvrdí Němec.

Čekání na posudky podniky odrazuje, protože nemohou libovolně odkládat investice.

„Již dnes někteří od dotačních projektů odstupují a buď tyto investice nebudou vůbec realizovat, nebo později a v menším měřítku,“říká Hanuš z KB EU Point.

Nečekaný hráč: ČNB

Výši nedočerpaných peněz může ještě výrazně snížit nečekaný hráč – Česká národní banka. Má to své vysvětlení: zatímco evropské dotace se poskytují v eurech, tuzemské firmy žádají o peníze na projekty v korunách. A v případě ukončení měnových intervencí ČNB se dá čekat posílení české měny, což z balíku, který má země k dispozici, výrazně ukrojí.

Centrální banka dnes vidí ukončení svého dřívějšího kurzového závazku ve výši 27 korun za euro „blíže polovině roku 2017“.

V případě posílení koruny na úroveň před intervencemi ČNB, tedy asi na 25 korun za euro, by se přidělená suma 570 miliard korun smrskla asi o 42miliard. Ve finále tak bude objem nedočerpaných peněz zřejmě daleko nižší, než aktuálně odhadují experti.