Moc se nám nevěří. Tak jako tehdy
Vrávorající cizí muž mě bere kolem ramen, druhou rukou se chytá za srdce a zastřeným hlasem pijáka zpívá hymnu. V očích má slzy. „Vy jste nám přinesli štěstí,“plácá mě po zádech a objednává rundu panáků. Krátce předtím Jan Marek mazácky proměnil nájezd a poslal český nároďák do finále hokejového šampionátu.
S květnem 2010 mám spojenu jednu z nejsilnějších hokejových vzpomínek. Vesnice v Českém Švýcarsku, jejíž jméno si už nevybavím. Jen to, jak po vyrovnávacím gólu Karla Rachůnka opilí chlapi popadli židle a okny je vyházeli na hospodský dvůr. A židle ven letěly i po Markově gólu.
Následné finále jsme už s kamarády sledovali v tradiční žižkovské hospůdce. Tak trochu fotbalový gól Tomáše Rolinka do sítě ruského brankáře znamenal pro české hokejisty zatím poslední zlatou radost na mistrovství. Byla neděle 23. května 2010 a fanoušci doma i v hokejovém stánku Kolína nad Rýnem si napětím kousali nehty. Rolinek totiž do puku kopl, ale sudí po prozkoumání videa branku uznal. Národní tým se nakonec mohl pomazlit s pohárem pro nejlepší mužstvo světa a vychutnat si tradiční oslavy na Staroměstském náměstí.
Poté bral ještě dvakrát bronzové medaile. Hned následující rok v zápase o třetí místo porazili Češi opět ruskou sbornou a druhý rok po sobě jí tak připravili smutný závěr turnaje. V roce 2012 si reprezentanti duel útěchy úspěšně zopakovali. Porazili Finy a s bronzem na krku si zazpívali hymnu.
Pak ale přišly hubené roky, během nichž „repre“skončila bez medaile. Hovoří se o krizi českého hokeje. V televizi se chytří pánové přetahují o elektronickou tužku a radí, co dělat, abychom zase uspěli. Pravda je, že nároďák na zlato čeká už 2178 dní.
Loni porážka mrzela o to víc, že se po letech šampionát vrátil do Prahy a tým posílila řada hráčů ze zámořské NHL. Domácí se probojovali do semifinále, kde je ale zastavila suverénní Kanada. V zápase o bronz následně zklamaný tým podlehl Američanům.
V pátek začal jubilejní 80. turnaj o pohár mistrů světa. Favoritem je, stejně jako loni, silná Kanada. S Čechy žádný hokejový odborník nepočítá, přesto se pokusí o senzaci. A protože se mistrovství koná v Petrohradu a Moskvě, možná si upamatují na slavné „Mamko, tati, vezu domů zlatou. Zlatou, z Ruska!“jak nadšeně hulákal Václav Prospal, když Češi na počátku století ovládli předchozí ruský turnaj.
Východní velmoc je ale také místem velkého hokejového smutku. Na podzim 2011 v ní při pádu Jaku-42 zahynulo celémužstvo Lokomotivu Jaroslavl. Neštěstí stálo život i dva z posledních českých mistrů světa, bez nichž by Češi na zlato zřejmě nedosáhli. V havarovaném jaku jsme přišli o střelce památného vyrovnávacího gólu ze semifinále se Švédskem Rachůnka i autora dvou vítězných nájezdů z play-off šampionátu Marka.Další z opor tehdejších mistrů, skvělý brankář Tomáš Vokoun, musel ukončit kariéru vlivem nemoci, která v poslední době kosí jednoho špičkového hokejistu za druhým – krevních sraženin. A opěvovaný stratég Vladimír Růžička se z národního hrdiny stal pro mnohé ukázkovým příkladem padoucha, jemuž hrozí až pětileté vězení za zpronevěru.
Letos tedy do Ruska letí zcela proměněný národní tým. Je v něm více než 10 hráčů, kteří na mistrovství nikdy nehráli. A posil z NHL má víc dokonce i Švýcarsko. Když si ale vzpomeneme na slavný rok 2010, tehdy s Čechy také nikdo moc nepočítal...