Nejsme jako oni

Společnostmá vůči zločincům jedinou povinnost: zamezit jim své činy opakovat. Dokud jsou nebezpeční, nemohou se pohybovat mezi lidmi. K tomu ideálně slouží vězení. Argumentace pro zavedení trestu smrti se opírá výhradně o dva pilíře: vyžívá se v líčení nechutného jednání zločince a v popisu jeho pravděpodobných zvrácených myšlenek, za což musí dostat co proto. Pro společnost by však nemělo být stěžejní myšlení padoucha, neboť to je přesně to, co on očekává: že kdo je silnější, může svévolně ubližovat. Popravu bere jako logický krok druhého poločasu hry, kdy je mocnější někdo jiný.

Naopak bychom neměli na jeho hru přistupovat, a raději mu vnutit náš způsob uvažování. Vsadit ho do vězení. On nechápe, proč se nepokračuje v jeho scénáři „mocnější musí dát pocítit okolí, kdo je pánem“. Takového člověka nelze morálně porazit popravou nebo jiným ublížením. Jeho porážka spočívá v nuceném přizpůsobení se našim vlastním neagresivním pravidlům. Dopisy jsou redakčně kráceny

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce